• Domů
  • O mně
  • Jak na socky
  • Správa sociálních sítí
  • Kontakt
  • Nav Social Menu

    • Facebook
    • Instagram
    • LinkedIn
    • Twitter
    • YouTube
  • DOMŮ
  • O MNĚ
  • Rubriky
  • JAK NA SOCKY
  • SPOLUPRÁCE
  • KONTAKT

KlaPi.cz

Wales podruhé, část pátá a poslední

Ze života

24 Zář

Naposledy jsme se bavili o našem dni v Bodnant Garden, což byla sobota 27. 5. Kupodivu se mi zbývající neděli, pondělí, úterý a středu podařilo nacpat do jednoho jediného videa, takže si udělejte kafe, posaďte se a pojďme na to, tentokrát to bude zase trochu delší.

Všechny články o Walesu z roku 2017 i 2014 najdete pod tagem #expediceWales

Neděle, 28. května

V pondělí 29. května měli v Británii Spring Bank Holiday a při příležitosti prodlouženého víkendu se na hradě Rhuddlan odehrávala rekonstrukce bitvy z roku 1062 mezi Anglosasy a Velšany.

Rhuddlan je další ruina hradu z doby Edwarda I., tento hrad byl postaven mezi lety 1277-1282. Uvnitř hradu byl teď postaven středověký vojenský tábor a procházeli se tu vojáci ve zbroji, u stanů ženy vařily oběd na ohni a hrály si s dětmi, všechno ve středověkém duchu – moc hezky udělané.

Každou hodinu se pak na louce za hradem odehrávala komentovaná bitva. Píšu sice komentovaná, ale přiznávám, že jsem z komentáře pronášeného kulometnou angličtinou s velšským přízvukem, a ještě navíc zkresleného reproduktory a zčásti překřičeného válečnou vřavou, pochytila jen velmi málo.

Po bitvě jsme se ještě chvíli procházeli po hradu, ale popravdě tam není zrovna mnoho k vidění, takže jsme se vydali zpátky k autu. Ale nechtěli jsme ještě jet domů, tak jsme se rozhodli projet se na pláž k Talacre lighthouse, a poté to vzít podél pobřeží zpět.

Pondělí, 29. května

Probudili jsme se do ne zrovna vesele vyhlížejícího mlžného rána. Přes kopce Snowdonie, na které jsme měli výhled z obýváku, se líně valily chuchvalce šedobílé mlhy a do toho nevábně mžilo.

Překonali jsme touhu zůstat doma, zatopit v krbu a popíjet čaj, a řekli jsme si, že vyrazíme hlouběji do vnitrozemí na Chirk Castle. Ten je totiž od našeho ubytování skoro 2 hodiny cesty, prakticky napůli cesty zpět do Birminghamu, ale vzhledem k počasí nám bylo jasné, že zrovna dnes nám tak dlouhá cesta autem vadit nebude.

Upřímně řečeno jsme si teda pěkně naběhli – jak jsem psala výše, ten den měli v Británii zrovna svátek, takže na silnicích byli úplně všichni. Jako fakt úplně všichni. Takže místo, aby nám cesta trvala hodinu a třičtvrtě, jak tvrdí Google, strávili jsme mrcasením se po okreskách dvě a půl hodiny a I. za volantem nadával jak špaček.

Naštěstí jsme ale nakonec k Chirk Castle dojeli, zaparkovali na parkovišti a po zakoupení vstupenek vystoupali do mírného kopečka k hradu, který se stydlivě choulil v mlze.

Důvod, proč jsem pro návštěvu v tomhle počasí vybrala právě Chirk, je ten, že sice jde o stavbu pevnosti vybudovanou opět za Edwarda I. v letech 1295–1310, v roce 1593 hrad ale koupil sir Thomas Myddelton a nechal ho přebudovat na své rodinné sídlo.

Takže tu sice je jedna (poměrně malá) část, která stále vypadá jako ve 13. století, další části hradu ale byly postupně přebudovány a jsou tu dochovány krásné interiéry z nejrůznějších historických období. Hrad se totiž v rodině Myddeltonů udržel a tato rodina v něm bydlela až do roku 2004.

Kromě toho je Chirk znám taky svými rozsáhlými zahradami, vzhledem k tomu, že tu ale byla mlha prakticky hmatatelná, štípala nás do tváří a viděli jsme jen na pár metrů, prošli jsme jen část zahrad těsně přilehlou k samotnému hradu.

Úterý, 30. května

Úterý bohužel slibovalo úplně stejné mlžné a mrholivé počasí jako pondělí, a tak jsme se po chvíli přemítání rozhodli, že prostě sedneme do auta a pojedeme se projet Snowdonií. Tentokrát se poprvé naplánování trasy ujal Ivan, který se chtěl podívat k dalším jezerům, u kterých jsme ještě nebyli.

Projeli jsme tedy svou starou známou trasou skrz Snowdonii, nad níž ležely těžké šedé mraky, a brzy se vynořili u prvního jezera, Llyn Trawsfynydd.

Zaparkovali jsme u kavárny, kde to vypadalo, že dost chcípl pes, a vydali se dolů k vodě. Cestou nás pronásledovalo temné elektrické hučení, trochu jako když stojíte vedle transformátoru, a když jsme sešli k jezeru, spatřili jsme molo s několika pramičkami… a na opačné straně jezera dvě obří betonové kostky vyčuhující z lesa. Právě od nich se k nám neslo to zlověstné hučení.

I zagooglila jsem, a zjistila, že jsme omylem objevili Trawsfynydd Nuclear Station, tedy jadernou elektrárnu, která byla uzavřena v roce 1991. Stavět ji začali v roce 1959, oba reaktory pak byly plně v provozu od roku 1968.

Ivan byl strašně překvapen, že elektrárna nemá žádné chladicí věže, na jaké jsme zvyklí od Temelína nebo Dukovan – tahle elektrárna k chlazení využívala vodu z jezera, na jehož břehu jsme zrovna stáli. Velšani tedy postupně pracují na kompletním zrušení celé elektrárny, dvě betonové kostky, které jsme viděli, by měli strhnout mezi lety 2020 a 2026 a celé místo, kde elektrárna stála, by se mělo ke svému původnímu stavu před stavbou vrátit roku 2083 – tedy 124 let poté, co začali stavět, a 92 let poté, co elektrárna přestala fungovat. Docela zajímavé.

Protože se mi temné hučení od elektrárny (patrně způsobené přilehlou velikou rozvodnou, která stále funguje) pramálo zamlouvalo a Ivan navíc nahlas přemítal, jestli voda v jezeře nemůže být mírně radioaktivní, když jí chladili elektrárnu, sedli jsme radši brzy do auta a vyrazili dál, k přehradě na řece Afon Tryweryn a pak do městečka Bala u jezera Tegid, údajného snowdonského centra vodních sportů.

V průvodci se dočtete, že tohle jezero bývá plné windsurfařů, jachet a lidí v kánoích nebo kajacích. Mno, když je hezky, tak asi ano, ale my jsme na počasí fakt moc štěstí neměli, takže jsme na hladině v dálce zahlédli jen jednu malou jachtičku a to bylo vše.

Na parkovišti se ještě s Ivanem pustil do řeči postarší manželský pár, který tu byl na motorkách – divili se, co nás to popadlo, že jsme sem jeli až z Česka, a řekli nám, že byli v Praze a líbil se jim Orloj :)

Llyn Tegid bylo posledním na Ivanově seznamu, takže jsme nastavili Sygic na cestu zpátky a čekali, kudy nás zase protáhne. A protáhl. Jeli jsme uzoučkou silničkou mezi pastvinami s ovcemi, kde jsme potkali velice rozverná jehňata a kde nám ovce prchaly z cesty těsně před autem.

Na kopcích ale byla mlha hustá tak, že by se dala krájet, a do toho foukal vítr tak silný, že jsem měla co dělat, abych foťák udržela aspoň na pár vteřin ve stejné poloze, abych zvládla něco natočit. A kromě toho se taky začínalo čím dál víc stmívat, protože přicházel déšť. Cestou domů už jsme se tak nikde nezastavovali a těšili se na teplou večeři a čaj. S rumem.

Středa, 31. května

Náš úplně poslední den ve Snowdonii. Naštěstí se s námi rozloučila nádherným počasím s azurovým nebem, takže jsme zvládli i naposledy vytáhnout dron.

Ráno jsme vstávali poměrně brzy, měli jsme totiž zakoupenou prohlídku Llechwedd Slate Caverns, která začíná přesně tamtéž, kde jsem v pátek sjížděla Zip World Titan. Vyrazili jsme tedy do Blaenau Ffestiniog a brzy se nasoukali do starého žlutého vlaku, který nás dovezl pod zem do bývalého dolu na břidlici.

Průvodcem nám byl muž, jehož děda a otec zde v dole skutečně břidlici dobývali, takže výklad zpestřoval historkami, které od nich slýchal jako malý, díky čemuž byla prohlídka zvlášť autentická a zajímavá.

Dozvěděli jsme se o historii lomu a o tom, že v letech kolem roku 1880, když byly zdejší doly na vrcholu své slávy, bylo městečko Blaenau Ffestiniog druhým největším v severním Walesu, hned po Wrexhamu.

Průvodce nám ukázal i jakým způsobem se tehdy břidlice dolovala – jak se dlouhým ručním vrtákem dělala díra do kamene a poté se kámen odpálil trochou střelného prachu. Mohli jsme si to i sami vyzkoušet, což přítomné děti velmi ocenily. Vyložil nám také, jak nebezpečná ta práce byla, že dělníci velmi záhy začali trpět silikózou a nemohli dýchat a umírali po čtyřicítce. A ukázal nám také, jak celý den šplhali po řetězech a jakým způsobem viseli zavěšeni na skále. Celou prohlídku pak završil působivý videomapping v jedné ze slují.

Když nás pak úzkokolejka vyvezla zpátky na povrch, průvodce nám ještě v dílně ukázal, jak se pak kameny štěpily a zpracovávaly.

Po prohlídce dolu jsme měli asi dvě hodiny času, takže jsme zajeli do nedalekých kopců provětrat dron, načež jsme se vrátili zpátky ještě na prohlídku břidlicových lomů.

Před budovou na nás čekalo obrovské armádní auto, do něhož nás naložil starý čupr děda a vyvezl nás příkrou silnicí na kopec nad Blaenau Ffestiniog. Cestou nám také vykládal o zdejších lomech a o tom, jak zničená příroda tu je. Veškerá břidlice, které se tu válí neskutečné tuny, je jen odpad po viktoriánské těžbě. Tehdy totiž neuměli kámen pořádně zpracovávat a použitelný tak byl jen zlomek toho, co se vytěžilo. Zbytek prostě zahodili a nechali válet tady na kopcích.

Tento průvodce dokonce dříve ve zdejších lomech pracoval, takže nám také vykládal historky o tom, jak sem na kopec museli dělníci každé ráno pěšky dojít zezdola z města Blaenau Ffestiniog, a jak pokud přišli třeba jen o minutu později, byli vedoucím posláni zase domů a do lomu je ten den nevpustili, takže ani nedostali plat, který byl i tak dost nízký. No prostě, po těchhle dvou prohlídkách byl člověk fakt rád za svou pohodlnou kancelářskou práci.

Cesta Quarry Explorerem, tedy tím obřím autem, byla neskutečně zajímavá, měli jsme teda pořádně naklepané zadky, protože se to šíleně třáslo (a proto taky nemám ve videu z tohohle zážitku moc záběrů, protože jsou všechny příšerně roztřesené), ale auto má neuvěřitelný tah a vyvezlo nás po kopci s takovým sklonem, že jsem jen čekala, kdy sklouzneme dolů. Zároveň jsme jeli okolo ruin starých domků dozorců, ubikací dělníků a zbytků vláčků, které odtud vytěžený kámen vozily.

Průvodce nám taky ukázal místo, kde se před pár lety jedna z podzemních kavern propadla – protože viktoriánský majitel dolů byl nenažranec a na bezpečnost kašlal, nechával ve slujích čím dál tenčí sloupy, které časem prostě váhu neunesly a zřítily se. Stávalo se to už za dob, kdy byl důl činný, a nyní je celý poddolovaný prostor ohraničený a nesmí se tam, protože je jen otázka času, kdy povolí další podzemní sloupy a další kus se zřítí do hlubin.

Tak, a to je všechno. Omlouvám se, že mi trvalo tak dlouho to celé sepsat, a jestli jste dočetli až sem, tak moc děkuji. Každopádně vyskytnete-li se někdy v severním Walesu, obě dvě prohlídky, jak dolů tak i lomů, doporučuju všemi deseti, bylo to opravdu zajímavé a zážitek, na který hned tak nezapomeneme. Wales celkově rozhodně doporučuju k návštěvě, pokud máte rádi přírodu a historii, hrady a tak. Není to tak zprofanovaná destinace, a přitom je skutečně nádherná a stojí za návštěvu.

Ještě jednou díky za to, že jste moje reporty četli a případně že jste zkoukli i videa, vím, že nejsou dokonalá, ale aspoň trochu se snad líbila :) Zatím se mějte a brzy se těším na viděnou zase u nějakého jiného, již necestovatelského článku.

Leave a Comment

Previous Post: « Wales podruhé, část čtvrtá
Next Post: Dva tisíce sedmnáct »

Reader Interactions

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Primary Sidebar

O mně

Social media manažerka na volné noze, zvědavá houba na informace, technický nadšenec a milovník gadgetů.
Chcete vědět víc?

Sledujte mě

  • Bloglovin
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • Twitter
  • YouTube

Vyhledávání

Archivy

Rubriky

  • 365 (366)
  • Názory (100)
  • Povídky (13)
  • Sociální sítě (6)
  • Zajímavosti (57)
  • Ze života (146)

Štítky

#30do30 #coprávěčtu #cosedotweetunevejde #expediceWales #fotocz #Francie #geek #grammarnazi #hejt #inspirace #kočky #kultura #marketing #muživsženy #móda #nacestách #nowwatching #Praha #produktivita #rekapitulace #skandinávie #skotsko #socky #studyhard #střípky #svatba #vyzkoušenozavás
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • YouTube
🎙📹 DOBA VIDEOHOVOROVÁ 💻 Je zajímavý p 🎙📹 DOBA VIDEOHOVOROVÁ 💻

Je zajímavý pozorovat, jak nám pandemie urychlila učení se s novými technologiemi. Na začátku jarního lockdownu byl najednou klid, ticho, nic. A teď při druhé vlně (a vzhledem k blížícím se Vánocům) se schůzkuje skoro od rána do večera, akorát přes videohovory. Za posledních 7 dní jsem měla dohromady asi 15 videoschůzek a z toho byly 2 webináře 😁

❗️ TIP ❗️
Pokud taky často něco prezentujete v Google Meet, super fičurka v Google Prezentacích je, že můžete z mobilního zařízení prezentovat do probíhající schůzky. Zvykla jsem si tedy docela dost dělat webináře takhle – na stole mám tablet s prezentací a můžu na tu prezentaci klidně i kreslit pomocí Apple Pencil, když chci něco ukázat nebo podtrhnout 👍🏻
.
.
.
#ukazcodelas #ukažcoděláš #googlemeet #webinář #webinar #skoleni #skolim #jsemlektor #jsemlektorka #holkyzmarketingu #videohovor #videocall #desk #mydesksetup #homeoffice #remotework #tipnaaplikaci #tipnaappku #podnikani #podnikatelka #femmepreneur #navolnenoze #volnonozec
📚 Proč spíme? 🛌💤 Do téhle knížky js 📚 Proč spíme? 🛌💤

Do téhle knížky jsem se pustila, protože jsem chtěla vylepšit kvalitu svého spánku. Ale pokud je kvalita spánku i váš cíl, tak vám tenhle titul úplně nedoporučím, protože kniha Proč spíme se, jak koneckonců název napovídá, zabývá tím PROČ spíme, ale ne už tolik tím, jak spát lépe. 

Pokud vás tedy zajímají různé výzkumy, co se v mozku děje, když spíme, jaké následky může mít spánková deprivace a podobné geekovatosti, tak směle do toho 🙂 Pokud ale tak jako já chcete spíš praktičtější informace, co dělat pro to, abyste se lépe vyspali, tak mám dojem, že lépe pořídíte v různých článcích na internetu nebo videích na YouTube. 

Ale samozřejmě musí se nechat, že valná většina tohohle obsahu na internetu vznikla právě díky této knize, která vyšla už před pár lety a hlavně díky ní se začalo víc řešit, jak kvalitně spíme a jak spát lépe 😴

Poté, co jsem přečetla tuhle knihu a pak ještě zhlédla The Social Dilemma, udělala jsem jeden velký krok, ke kterému jsem se odhodlávala už dlouho – vyhodila jsem z ložnice všechny displeje. Nejdřív jsme s mužem řešili, jak na to, ale pak jsme prostě jen do chodby přenesli malý stolek a všechna zařízení, iPhony i tablety, nabíjíme přes noc tam, mimo ložnici. Myslela jsem si, že to bude těžké, ale vlastně se mi bezprostředně poté dost ulevilo. Před spaním místo sjíždění Instagramu čteme knížky, ráno se mi nestane, že bych ještě v polospánku sáhla po telefonu a začala koukat na sociální sítě nebo řešit maily (a najednou je o hodinu víc a já jsem pořád v posteli, znáte to...) Fakt můžu doporučit 👍🏻
.
.
.
#procspime #copravectu #pročspíme #janmelvilpublishing #knihy #knihomol #coprávěčtu #ukazcoctes #bookstagram #spanek #spanekjedulezity #produktivita #digitalnidetox #modresvetlo #modresvetlodopostelenepatri #jakseztohonezblaznit #podnikatel #podnikatelka #jsempodnikatelka #osobniproduktivita
O roce 2020 se toho moc pozitivního sice říct n O roce 2020 se toho moc pozitivního sice říct nedá, ale pro mě má jedno velké plus – jde o rok, kdy jsme se s mužem konečně odhodlali začít se sebou něco dělat 💪 Ke dnešku I. zhubl 30 kilo a já 14. 🏋️

Celou dobu, co jsme s I. spolu, mi říkal, že by se chtěl zbavit nadváhy. A já si říkala, že sice nejsem úplně tlustá, ale trochu shodit mi taky prospěje. Vlastně jsme i přesně věděli, co děláme blbě, měli jsme načteno, měli jsme všechny potřebné informace – ale nebyli jsme s to udělat tu změnu, přerazit zlozvyky, které jsme si v jídle léta budovali.

V červnu jsme si ale řekli „teď, nebo nikdy“ – a řekli jsme si o odbornou pomoc. Nechali jsme si udělat krevní testy a vypracovat jídelníčky na míru podle toho, čeho jsme měli nedostatek a naopak, a podle nich od té doby jíme. Jídelníček taky postupně rozšiřujeme a zpestřujeme, takže to není nuda 🍽️

Pár z našich přátel to připadalo jako „moc drastické“ a „extrém“, ale za mě jsme tohle přesně potřebovali – udělat radikální změnu, abychom se odnaučili zlozvyky a změnili vztah k jídlu na mnohem zdravější, což je podle mě i klíčem k tomu, abychom to vydrželi dlouhodobě a nespadli zpátky do starých kolejí (a shozená kila se nevrátila zpátky i s kamarády).

Když teď po pár měsících vidím, jak je mi skvěle, kolik mám energie a že si kupuju oblečení ve velikosti 36 (což mi nebylo ani na gymplu), říkám si, že jsme to měli udělat už dávno 🙈

Ne, neznamená to, že je ze mě teď odborník na hubnutí a výživu, ani že vás tu začnu oblažovat recepty a fitness motivací 🙂 Ani se nepovažuju za hodnu obdivu, jak jsem dobrá – nejsem 😁 Nemám zdaleka tak silnou vůli jako ti, co se rozhodli zhubnout, začali na sobě makat a dali to. Já jsem slaboch, vždyť mně jen někdo narýsoval koleje, dal mi prvotní pošťouchnutí a já po nich od té doby jedu 🙈

I proto mi přišlo jako dobrý nápad to sem napsat – často se teď mluví o tom, jak je důležité si říct o pomoc odborníka, když máte psychické problémy. Ale s nadváhou je to dost podobné. Pokud to zkoušíte pořád kolem dokola neúspěšně zvládnout sami, není ostuda zajít za odborníkem. Trápit se léta neúspěchem není nutný, někdy je prostě třeba si přiznat, že je to na vás moc, a nechat si pomoct... 🙂
🔐 SOUKROMÍ A SOCIÁLNÍ SÍTĚ 👻 Uznává 🔐 SOUKROMÍ A SOCIÁLNÍ SÍTĚ 👻 

Uznávám, že jako marketér si tímhle příspěvkem tak trochu, no... „s*ru do vlastního hnízda“ 🤫

Téma soukromí a bezpečnosti je mi ale hodně blízké, asi víte, že jsem na blog napsala sáhodlouhý článek o Cambridge Analytica, pořád si o těchto tématech zjišťuju víc a poté, co jsem na Netflixu zkoukla dokument The Social Dilemma, mám chuť o tom zase trochu víc mluvit.

🎥 Dokument The Social Dilemma rozhodně doporučuju. Mluví o tom, jak nám algoritmy vládnou, uzavírají nás do bublin a polarizují společnost, a že je potřeba změna – s čímž naprosto souhlasím.

💻🎙 Zároveň si pohrávám s myšlenkou udělat nějaké školení nebo webinář, kde bychom se o soukromí a bezpečí na sociálních sítích pobavili a společně si ukázali, jaká nastavení a opatření ve svém vztahu k sociálním sítím ideálně udělat, aby nás
a) techničtí giganti nemohli tak dobře sledovat a sbírat o nás data, a
b) abychom sítě lépe ovládli, a tím třeba i snížili svoji prokrastinaci a zvýšili produktivitu.

Budu ráda, pokud mi napíšete, zda by vás takové školení zajímalo, a nebo je to podle vás blbost 🙂

No a co tedy můžete udělat hned teď?

1️⃣ Omezte, jak vás mohou Facebook, Google a spol. sledovat
Pomůže například nainstalovat si do prohlížeče blokátory jako je třeba Ghostery, a nebo přejděte jako já na prohlížeč Brave, který blokuje reklamy a spyware – a nebojte se, Brave je postaven na Chromiu, takže že vypadá a funguje skoro jako Chrome, a jste-li uživateli Chrome, velmi snadno si do něj přenesete záložky i všechna rozšíření, na která jste zvyklí.

2️⃣ Vypněte sledování polohy na FB i Googlu
Návod najdete přímo v grafice výš.

3️⃣ Vypněte (pokud možno) sdílení aktivity mimo Facebook.
Aktivita mimo Facebook vám ukáže, které weby a appky o vás posílají data Facebooku. Můžete tomu ale přímo zamezit a tuhle možnost vypnout – v tu chvíli vám ale přestane fungovat Login via Facebook, pokud toto u některých webů nebo appek používáte, budete se muset začít přihlašovat jinak. Já tohle bohužel zcela vypnout nemůžu, protože by mi přestaly fungovat aplikace na analýzu a plánování obsahu na sociální sítě, ale pokud vy takovéhle omezení nemáte, doporučuju tohle vypnout 🙂
✅📚 Tohle duo jsem četla už před skoro 8 le ✅📚 Tohle duo jsem četla už před skoro 8 lety, ještě na vysoké. Pamatuju si, jak jsem GTD četla při zkouškovém, do toho jsem pracovala, a měla jsem dojem, že na spoustu věcí zapomínám, nestíhám a je toho na mě moc 🤯 Pár měsíců jsem se pak pokoušela ohnout si Evernote podle pravidel GTD, spoustu času strávila přesouváním virtuálních listů z jednoho sešitu do druhého, až jsem to prostě vzdala. Knížce jsem dala 3 hvězdičky a považovala ji za blbost 🤷🏻‍♀️

Teď s odstupem let si ale uvědomuju, jak moc GTD ovlivnilo mou celkovou produktivitu, a že i to, jak používám svůj diář, vlastně pramení z principů GTD. Knížku jsem si tedy přečetla znovu a vyzobala si tam hned několik zajímavých věcí.

A díky tomu mi dochází, že velká chyba byla pokoušet se zavést úplně celé GTD se všemi vyfikundacemi a kontexty najednou. Snažila jsem se našťouchat do krabičky, která pro mě tehdy vůbec nebyla vhodná. Ale někde jsem začít musela 🤷🏻‍♀️

Teď už nějaký vlastní systém mám, takže mi znovupřečtení GTD dalo pár zajímavých nápadů, jak ho vylepšit. V tomhle mi ale přece jen je bližší spíš ZTD od Babauty, které je mnohem liberálnější a sám Babauta vyzývá, abychom si z knihy vybrali jen to, co nám přijde nejsmysluplnější pro naši situaci, a změny zkoušíme zavádět postupně 🧠 

Allenova kniha je také už přece jenom starší kousek a docela by si zasloužila nějaký novodobější upgrade s tipy na moderní technologie. Možná Allen něco takového vydal, přiznám se, že nevím – ale v dnešní době je úsměvný ne ani tolik jeho systém odatovaných složek, do kterých přesouvá papíry, jejichž čas teprve nadejde, ale i to, jak je kniha evidentně mířená jen k pánům manažerům s diplomatickými kufříky 😁 Zajímavé, jak moc se mohou společenské standardy změnit za pouhou dekádu 🤔 (Četla jsem české vydání z 2008, sama kniha v originále je z roku 2001)
.
.
.
#gtd #gettingthingsdone #produktivita #mitvsehotovo #mítvšehotovo #hlavneseztohoneposrat #copravectu #bookworm #knihomol #tipnaknihu #leobabauta #zentodone #zenahotovo #janmelvil #janmelvilpublishing #seberozvoj #podnikani #podnikatelka #jsempodnikatelka
Takový to, když... 👀 vám z týmu víceméně Takový to, když...
👀 vám z týmu víceméně ze dne na den odejde jeho hlavní člen
👀 a slečna, co vám po jeho odchodu začala pomáhat, najde po dlouhé době konečně plný úvazek, takže také odchází
👀 a pak se den před odjezdem na třičtvrtě roku plánovaný off-site dozvíte, že ze 7členného týmu 2 lidi jdou zrovna na testy, takže nepojedou 🤷🏻‍♀️
Ještě připočítejme mou pravidelnou každoroční depku z toho, že léto končí a čeká nás zase hnusná zima, k tomu přetékající to-do list (viz bod 1) a e-mailovou schránku praskající ve švech... Přiznávám, že v současný chvíli bych fakt nejradši se vším sekla a šla radši za kasu do supermarketu 🙈 Taky občas míváte takovýhle choutky? 😇 #anobudelip
.
.
.
.
#mondaymotivation #demotivacniokenko #nenivzdyckyposviceni #hlavneseztohoneposrat #podnikani #podnikatelka
❓ VÍTE, KDO JE VAŠE CÍLOVÁ SKUPINA? ❓ Po ❓ VÍTE, KDO JE VAŠE CÍLOVÁ SKUPINA? ❓

Po delší době se mi už zase stalo, že mi účastník školení na otázku „A kdo je vaše cílovka?“ odpověděl „No, vlastně všichni.“ 🤔 

❌ Ne. Ani pokud prodáváte rohlíky, tak vaše cílové publikum nejsou „všichni“. 😁

A zvlášť jako menší značka, nebo kterákoli značka, která má napnutý rozpočet (a jak hezky řekl Rob Estreitinho na @mktfest – „Nepotkal jsem značku, která by neměla napnutý rozpočet...“), je pro vás mnohem lepší vědět přesně, kdo je váš ideální nebo nejčastější zákazník.

📊 Čím víc informací, tím líp
Většina klientů už ví, zda jsou jejich cílovou skupinou spíše ženy nebo muži a v jakém věku. 🚹🚺
Ale to je jenom začátek. Důležité je také vědět, v jaké jsou socioekonomické skupině, jaké jsou jejich zájmy, práce, jak tráví volný čas, kde bydlí, co dělají večer po práci... 

Všechny tyhle informace vám umožní se lépe vcítit do toho, co toho „vašeho“ člověka zajímá, co řeší a jak mu můžete svým obsahem, produktem nebo nabídkou pomoct 🤝

A reklama, která zákazníkovi míří přímo na komoru a promlouvá k němu, bude o dost úspěšnější, než když budete do lidí jen hlava nehlava pálit „Dělej, kupuj, máme zrovna slevy.“ 🤑
.
.
.
#jaknasocky #jaknasite #cilovaskupina #marketing #marketingovaagentura #marketingovetipy #jaknamarketing #socialmediamarketing #navolnenoze #volnonozec #nakopnisvujmarketing #tipyatriky #socialmediamanager #socialmediamanagement #holkyzmarketingu #holkypodnikatelky #klubpodnikavychzen #podnikatelka #jsempodnikatelka #jsempodnikatel #jsempodnikavaduse
Sledujte můj Instagram
This error message is only visible to WordPress admins

Error: API requests are being delayed for this account. New posts will not be retrieved.

Log in as an administrator and view the Instagram Feed settings page for more details.

Copyright © 2021 · KlaPi & Více než agentura