• Domů
  • O mně
  • Jak na socky
  • Správa sociálních sítí
  • Kontakt
  • Nav Social Menu

    • Facebook
    • Instagram
    • LinkedIn
    • Twitter
    • YouTube
  • DOMŮ
  • O MNĚ
  • Rubriky
  • JAK NA SOCKY
  • SPOLUPRÁCE
  • KONTAKT

KlaPi.cz

Od A do Z

Povídky

13 Led
Další téma pro povídku znělo melodrama, ovšem u své povídky jsem si nebyla úplně jistá, jestli splňuje zadání. Ale podle přednášejícího ano, tak posuďte sami :)
 
 

Vyšel z budovy výzkumného ústavu a opatrně se rozhlédl na obě strany. Pevně přitiskl k tělu svou aktovku a rychlým tempem vyrazil k zastávce autobusu. V ruce měl skoro křeč, jak svíral nenápadnou koženou tašku. Měl štěstí, jeho spoj nenabral zpoždění. Nastoupil a přeměřil si pohledem všechny tři cestující, kteří tu v tuhle večerní dobu seděli. Ne, od nich mu nebezpečí nehrozí. Ani v poloprázdném autobuse se neposadil, zůstal stát přesně uprostřed, aby měl přehled o celém voze. Vytáhl z kapsy telefon a dal se do psaní SMS zprávy.

Ahoj, Zuzanko, přeji Ti krásný večer. Zjistil jsem, že si ze všeho nemůžu dělat legraci. Víme toho o přírodě příliš málo. Vždycky mne to posadí na zadek, když o tom přemýšlím. A zatraceně mě to posadí na zadek, když to počítám. Je to divný, zatraceně divný. Jsem prostě člověk, který nedokáže hodit starosti za hlavu. Měj se krásně, přemýšlím i za Tebe. Tvůj A.

Z davů lidí v metru se mu udělalo nevolno. Všudypřítomné oči, tlačenice, pořád jako kdyby ho někdo sledoval. Třímal tašku a hlavou mu proudily myšlenky. Nemůže to přece vzdát, nesmí. Musí to dotáhnout do konce, i kdyby to mělo znamenat jeho smrt. Už kvůli ní! Musí ji zabezpečit, musí jí pomoct… a přitom ona může pomoci jemu. Jenže jak to udělat, aby mu pomohla – a přitom zůstala v bezpečí? Nemůže přece kvůli svému projektu ohrozit i ji – ne, to nesmí.

Od domova ho dělilo jen pár kroků. Byl si vědom temné siluety za svými zády, přidal do kroku, tašku tiskl k tělu jak silně jen mohl, každou chvílí očekával ránu, čekal, že se po něm natáhne čísi ruka. Srdce mu tlouklo jako o závod, skoro nemohl dýchat, vidění se mu rozostřilo. Konečně byl u dveří do domu, třesoucími se prsty odemkl – stále čekaje náhlý útok – a pak za ním těžké dveře zapadly. Posadil se na schody, zhluboka dýchal, setřel si z čela proudy potu. Sledují ho už dlouho, to věděl. Jeho projekt byl tak důležitý, že se dalo čekat, že se někdo pokusí ho ukrást… jednou. Zatím ho ale jen sledovali.

Zuzi, tohle přestává být sranda. Je to vážná věc. O řešeních ale s nikým nemluv. Zuzanko, vždycky budu Tvoje jistota, Tvoje budoucnost. A nikdy, nikdy, nikdy Ti nic nebudu vyčítat. Protože Tě mám radši než celý svět. Ať se zhroutí třeba celá Zem, mně je to fuk. Zdraví Tvůj A.

Usadil se na otrhanou pohovku, aktovku položil na dosah ruky vedle sebe, a složil hlavu do dlaní. Na žádnou z jeho zpráv nepřicházela odpověď. Doufal, že je to jen její vychytralost, že ví, že jsou pod dohledem, a raději se k němu nehlásí. Horší možnost by byla, že už ji mají, že se jí něco stalo, že jí něco provedli. Z té myšlenky se mu točila hlava. Ne, nemohlo se jí nic stát, nesmělo, vždyť… bylo by to kvůli němu, kvůli jeho životnímu projektu by přišla o život jeho milovaná… Ne, ne, to určitě není pravda, uklidňoval se, ale jeho úvahy se stále pletly kolem téhož.
Ozval se zvonek. Adam rychle hmátl po aktovce a přitiskl ji k sobě. Jeho myšlenky uháněly jako splašené. Co teď? Co má udělat? Kam se skrýt? Věděl, že jeho byt není dokonalou skrýší, že tu nemá ani sejf, jen zásoby jídla na několik dní až týdnů. Další zazvonění a klepání.
„No tak! Víme, že tam jste, otevřete!“ ozvalo se volání a Adam zasténal. A pak ho to napadlo. Vběhl na toaletu a otevřel dvířka vedoucí do stoupaček. Opatrně zanořil aktovku plnou dokumentů dovnitř a zavěsil popruh na jedu z trubek. Ne, tady to hned tak nenajdou. Částečně se mu ulevilo, klepání na dveře ale přerostlo v bušení. Z chodby se ozývaly vzrušené výkřiky, které ale sotva slyšel přes svůj přerývaný dech. Musím jí dát vědět, musím jí napsat, že je konec, blesklo mu hlavou a rozklepanými prsty začal vyťukávat písmena na malé klávesnici.

Ahoj Zuzanko, poslední dnešní zpráva. Už všechno sklaplo. Řešení je na bezpečném místě. Mezi námi, mám všechny klíče. Ale pro veřejnost mám o jeden míň než potřebuju. Mám připravené doklady pro právníky. Ale pořád věřím ve smír. Nejsem totiž vůl, chci aspoň podíl na řešení. Pokud to budu muset pustit ven, udělám to přes Tebe. Protože to dělám pro Tebe. Jen pro Tebe. Buď statečná a ničeho se neboj. Tvůj A. 

Ani dveře jeho bytu nebyly žádné zvláštní, speciální bezpečnostní. Už kolikrát ho napadlo si je pořídit, ale kvůli výzkumu neměl čas. A teď, teď se mu jeho liknavost vymstila. Dveře zapraštěly, předsíní se rozletělo několik třísek – a pak byli tu. Vrhli se na něj, bylo jich moc, přesila, věděl, že nemá šanci, ale přesto se pral. Už kvůli ní. Nevzdá se přece jen tak, vždyť i ona dokázala být tak silná.

Ale pak všechno polila lepkavá černá tma.
 

Agresivní běloba celého pokoje ho málem oslepila. Nic neviděl, sebrali mu brýle, a cítil, že je připoutaný. Budou ho vyslýchat, to se dalo čekat. Vydrží to, musí, neřekne jim jediné slovo. Musí zachránit svůj projekt, nedá ho do rukou někomu, kdo se o něj nijak nezasloužil!
Před očima mu vytanula její tvář. Zuzana, jeho Zuzanka. Měl jí napsat ještě něco, měl ji varovat. Ale už to nestihl. Co když ji taky dostanou? Co když ji budou mučit? Neví nic a přitom ví všechno. Všechno, co je důležité. Nesmí jim to ale povědět! Nesmí, tím by zradila sebe i jeho…
Dveře pokoje se otevřely. Slyšel je vrznout a zahlédl rozmazaný flek, jak se k němu blíží. Nadechl se. Je to tu, výslech. Zazmítal se v popruzích, ale nebylo mu to nic platné.
„Adame,“ ozval se povědomý hlas opatrně a pak se rozmazaný obličej přiblížil až k němu, takže byl s to ho rozeznat. „Adame, slyšíš mě?“
„Petře?!“ vydechl překvapeně Adam a srdce se mu opět rozutíkalo jako o závod. „Jak ses sem dostal? Musíš okamžitě pryč, když tě tu najdou…“
„Klid, klid, Adame,“ šeptal Petr a chytil ho za ruku. „Můžu pro tebe něco udělat?“
„Máš telefon? Půjč mi ho, potřebuju si napsat,“ zasténal Adam a neklidně se zavrtěl, až se mu popruhy zaryly do zápěstí.
„Co mám napsat?“ zeptal se Petr odevzdaně a vytáhl z kapsy mobil.

Zuzanko! Prosím, prosím Tě, buď velká holka a nikomu neříkej nic z toho, co jsem Ti psal. A to myslím smrtelně vážně. Smaž všechny zprávy, tvař se, že mě neznáš. Víš přece, jak se trestá porušení Omerty. To by nás postihlo oba. Na legraci bude čas potom. Tvůj A.
* * *

„Zuzo! Máš tady návštěvu!“ ozval se matčin hlas ode dveří.
„Koho?“ zeptala se překvapeně Zuzana a vstala od stolu.
„Nevím, neznám ho,“ zašeptala matka a popohnala ji do předsíně. Zuzana zvědavě vykoukla zpoza vchodových dveří.
„Petře?!“ zeptala se nechápavě.
„Ahoj,“ zamručel mladík a trochu se ošil. „Takže si na mě pamatuješ, jo?“
„No… jasně,“ kývla. Chodívali spolu na gympl, on maturoval dva roky před ní. Ale od té doby ho neviděla. „Co tě sem přineslo? Chceš jít dovnitř?“ pozvala ho.
„To je dobrý,“ zavrtěl hlavou. „Hele, Zuzko… pamatuješ si na Adama od nás?“
Zuzana překvapeně zamrkala. Jistě, pamatovala si na něj. Byl to takový trochu divný chlapec, který ji v roce, kdy maturoval, bombardoval SMSkami o tom, jak ji miluje, a nechtěl si nechat vysvětlit, že ona k němu nic necítí. Když ale odešel ze školy, ztratila s ním veškerý kontakt – a rozhodně jí to nevadilo. Radši si i změnila telefonní číslo.
„Co je s ním?“ zeptala se odměřeně, i když v ní začala hlodat zvědavost.
„Posílá ti tohle,“ hlesl Petr a podal jí načtyřikrát přeložený list papíru. Rozložila ho a nechápavě hleděla na změť naškrábaných písmen. Teprve po chvíli z ní před jejíma očima začala vystupovat slova.

Má nejdražší Zuzanko, 

prosím, počkej na mě. Chytili mě, jsem ztracený, ale mám ještě naději se dostat ven. Mám pro Tebe doma prsten, chci Tě požádat o ruku, jen jsem moc stydlivý. Buď s kým chceš, ke mně se můžeš kdykoliv vrátit. Budu Tě milovat dlouho a Ty budeš šťastná. Omlouvám se za současný stav světa. Vyvolal jsem ďábla, ale dovedu ho zkrotit. Neboj se ničeho, mé stinné stránky znáš, to je totiž nejlepší. Jen Ty znáš celé své soukromí, tak si ho chraň. Buď takovou, jakou jsem Tě znal. 

Štěstí a zdraví přeje Adam 

„Co… co to má znamenat?“ zeptala se Zuzana nechápavě.
Petr pokrčil rameny a pak stroze vysvětlil: „To nikdo z nás netuší.“

4 Comments

Previous Post: « Vánoční příběh
Next Post: Vánoční dárek »

Reader Interactions

Comments

  1. Oli says

    13.1.2012 at 23:05

    Jooo, praštěný a přitom ze života.

    Odpovědět
  2. Ztracenec says

    16.1.2012 at 13:03

    Praštěný? Pro mě napínavý jak blázen až do konce. Přečteno jedním dechem.

    Odpovědět
  3. p. says

    24.1.2012 at 10:06

    ja jsem z toho nejaka zmatena, moc to nechapu…

    Odpovědět
  4. KlaPi says

    30.1.2012 at 21:55

    Petulko, na pokyn přednášejícího jsem poslední odstavec dost zkrátila, protože DJ tvrdil, že to průměrně inteligentní čtenář pochopí i bez toho – původně zněl takto:

    „Co… co to má znamenat?“ zeptala se Zuzana nechápavě.
    Petr pokrčil rameny a pak stroze vysvětlil: „To nikdo z nás netuší. Adam je v Bohnicích, byl jsem ho tam navštívit. Chtěl po mně dopisní papír, tak jsem mu ho přinesl a on mi pro tebe dal tohle. Doktoři říkají, že prý trpí maniodepresivní psychózou a nějakýma halucinacema, takže si tam ještě pobude…“

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Primary Sidebar

O mně

Social media manažerka na volné noze, zvědavá houba na informace, technický nadšenec a milovník gadgetů.
Chcete vědět víc?

Sledujte mě

  • Bloglovin
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • Twitter
  • YouTube

Vyhledávání

Archivy

Rubriky

  • 365 (366)
  • Názory (100)
  • Povídky (13)
  • Sociální sítě (6)
  • Zajímavosti (57)
  • Ze života (146)

Štítky

#30do30 #coprávěčtu #cosedotweetunevejde #expediceWales #fotocz #Francie #geek #grammarnazi #hejt #inspirace #kočky #kultura #marketing #muživsženy #móda #nacestách #nowwatching #Praha #produktivita #rekapitulace #skandinávie #skotsko #socky #studyhard #střípky #svatba #vyzkoušenozavás
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • YouTube
Shopteťáci, zbystřete! 👀 Máte-li e-shop na Shopteťáci, zbystřete! 👀

Máte-li e-shop na @shoptet.cz, neměla by vaší pozornosti ujít Shoptet Univerzita 👩🏻‍🎓 – špičky v marketingu zde sdružily svoje know-how a připravily články a návody, jak pořádně podpořit váš e-shop, a pro Shopteťáky je Univerzita úplně zdarma! 

Já připojila několik článků o sociálních sítích a jejich strategickém využití 🧠

Shoptet Univerzitu najdete na ➡️ shoptet.cz/shoptet-univerzita/ ⬅️

#jaknasocky #shoptet #eshopari #univerzita #obsahzdarma #shoptetuniverzita #skolim #skoleni #marketing #marketingnasocialnichsitich #vzdelavani #kdeseochytrit #socialnisite #jaknasite #holkyzmarketingu #holkypodnikatelky
Nový Více než kurz je online 🥳🎉 Na www.v Nový Více než kurz je online 🥳🎉

Na www.vicenezkurzy.cz ode dneška najdete kurz 👩🏻‍🎓 Facebook reklama II – Nastavování kampaně, díky kterému se naučíte nastavovat efektivní Facebook kampaně.

Kurz má kolem 60 lekcí 👩🏻‍🏫, které trvají 4,5 hodiny ⏳ a dozvíte se tam všechno o tom, jak pracovat s cílením, jaké účely kampaní Facebook nabízí a k čemu se hodí, podíváme se na zoubek i Facebook Pixelu, vlastním publikům, podobným publikům...

Online kurzy koncipuju tak, aby šly mnohem více do hloubky než moje obvyklá školení – na běžném školení během 4 hodin prosvištíme jak tvorbu kreativy, tak i nastavení celé kampaně a sady reklam, kdežto v online kurzech mám 2 hodiny věnované čistě jen tvorbě reklamy a kampaňovým formátům a teď i další 4,5 hodiny věnované detailnímu nastavování kampaně. A navíc vám videa zůstanou, takže se k nim můžete kdykoliv vrátit 👀

Doufám, že se vám bude kurz líbit! ⭐️

#onlinekurz #jaknasocky #vicenezkurz #vicenezagentura #skoleni #skolim #facebookkampane #reklama #placenareklama #reklamanafacebooku #jaknasite #holkyzmarketingu #podnikani #podnikam #podnikatelka #jsempodnikatelka #jsemskolitelka
Dneska jsme si na @clubhousecesko povídaly s @an_ Dneska jsme si na @clubhousecesko povídaly s @an_martinek a @pavlina_speaks pod hlavičkou @holkyzmarketingu o tom, jak začít mluvit před lidmi. Přidávám pár poznámek, rad a tipů, co tam padly:

🧠 JAK NA TRÉMU?
➡️ dobře se připravte
➡️ natrénujte si přednášku nanečisto před dobrovolníkem, kamarádem apod.
➡️ seznamte se s prostorem, kde budete přednášet, a nebo s nástrojem, přes který budete vysílat
➡️ zjistěte si, ke komu budete mluvit
➡️ nebojte se říct si o pomoc, ať už kouče či mentora.

👩🏻‍🏫 JAK SI PŘEDNÁŠKU PŘIPRAVIT?
🔸připravte si prezentaci a využijte poznámky pro mluvčího
🔸 na začátek řekněte osnovu a kdy budou přestávky
🔸 zapojte interakce s publikem
🔸 vyzývejte k dotazům a připravte si slide s FAQs či „Na co bych se zeptal/a já“ pro případ, že by se lidem nechtělo ptát
🔸 otestujte si techniku a vybavte se redukcemi, kabely a náhradními bateriemi.

💻 JAK ZVLÁDNOUT ONLINE?
▫️ Na začátek se věnujte seznámení účastníků s nástrojem, přes který vysíláte
▫️ seznamte je také s plánem B v případě technických potíží
▫️ ideálně mějte k ruce moderátora, který bude řešit případný tech support
▫️ využijte nástroje k interakci – @slidoapp, možnosti hlasování, zvedání ruky apod.
▫️ v onlinu by každých 7 minut měla proběhnout interakce, jinak lidé neudrží pozornost! ❗️

❌ CO URČITĚ NEDĚLAT 
❎ neshazujte sebe ani přednášku („chystal/a jsem to včera v noci“, „vlastně nevím, proč mě sem pozvali“, „nebudu vás dlouho nudit“
❎ neberte si podpatky jen abyste byly fancy, vemte si něco, v čem vám bude pohodlně
❎ mějte připravenou techniku a vodu, ať nejste na suchu.

🎙 JAK ZAČÍT?
✔️ @holkyzmarketingu dávají možnost přednášet a školit nováčkům, ozvěte se kdyžtak Anet na aneta@holkyzmarketingu.cz
✔️ HzM mají také tabulku s děvčaty, které chtějí vystupovat před lidmi na konferencích apod.
✔️ najděte si mentora/sponzora, který vás bude koučovat a třeba vám nějakou zajímavou možnost dohodí.

#holkyzmarketingu #skoleni #jsemlektor #jsemlektorka #holkypodnikatelky #clubhouse #clubhousecesko #prednaska #prednasime #prednasim #prednasejtejakonatedu
S kocourem už oba vyhlížíme jaro. Jestli na mě něco působí fakt demotivačně, tak je to tohle šedý zimní počasí 😬
.
.
.
#kocour #samaelvonhepčík #tomcat #catsofinstagram #instacat #britishshorthair #britskamodra #britskakocka #demotivace #produktivita #vyhlizimejaro
🎥 Mám nové objevený respekt k YouTuberům. 🎥 Mám nové objevený respekt k YouTuberům.

Často se setkávám s názorem „YouTubeři? Pfffft, to jsou ty děcka, co se akorát natáčí na internet.“ *opovržlivé mávnutí rukou*

Až mi tohle zase někdo řekne, tak se ho zeptám, jestli už někdy zkoušel nějaké video natočit, sestříhat a zveřejnit. Protože ono to vypadá, jak je to strašně easy, ale tam je takových věcí, co se můžou s prominutím pos*at! 🤯 To člověku dojde, až když nějaká videa začne tvořit sám.

✖️ Můžou vám uprostřed natáčení dojít baterky v kameře.
✖️ A když si kameru radši zapojíte do zásuvky, aby to nehrozilo, tak se vám místo toho uprostřed natáčení přehřeje.
✖️ Nebo vám dojdou baterky v mikrofonu a máte tak část videa bez zvuku!
✖️ A nebo jste ten konektor mikrofonu nedomáčkli úplně, takže mikrofon nebyl zapojený.
✖️ Taky se vám může podělat paměťová karta.
✖️ A nebo se soubory podělají při přenosu do počítače.
✖️ A nebo stoprocentně víte, že jste si je někam ukládali, ale zaboha je nemůžete najít.
✖️ Pak vám spadne stříhací program a celý projekt se neuloží.
✖️ A nebo až při stříhání zjistíte, že jste měli omylem rozsvícený i lustr a ten vám po celém videu dělá jezdící proužky.
✖️ Taky můžete zjistit, že jste celou kompozici decánko nezvládli a z hlavy vám roste větev břečťanu.
✖️ Nebo se během natáčení posunulo sluníčko a na obličeji máte najednou od půlky videa proužky od žaluzií.
✖️ A nebo jste prostě měli tak blbý den, že děláte tolik přeřeků, že by video bylo samý střih.
✖️ No a zlatý hřeb večera, to, co se mi stalo dnes – poté, co jsem celý den natáčela, jsem zjistila, že zvuk a video se postupně rozsynchronizovává, takže čím delší video, tím více zvuk nesedí na obraz 🙈🙄🤯

Fakt obdiv všem z vás, kdo se zabýváte natáčením a střihem, protože zvládnout úplně všechno správně je extrémně náročné, a publikovat mnohdy i několik videí týdně?! To by mě asi odvezli 🙈🤷🏻‍♀️ Dneska si léčím nervy vínem a čokoládou, protože už jsem měla chuť hodit ten počítač z okna.

Máte taky nějakou vtipnou historku z natáčení? 😁
⚠️ Dejte sbohem fanouškům ⚠️ Facebook d ⚠️ Dejte sbohem fanouškům ⚠️

Facebook dnes v novém článku na about.facebook.com oznámil, že se chystá spouštět nový design Facebook stránek. ‼️ Spolu s touto změnou vzhledu přichází také další již dlouho testovaná změna – na stránkách zmizí tlačítko To se mi líbí, kterým se doposud lidé mohli stát fanoušky stránky, a zůstane pouze tlačítko Sledovat 👀

Připravte se tedy na tuto změnu, a nedivte se, až vám tlačítko ze stránky zmizí 🤷🏻‍♀️
.
.
.
#jaknasocky #socialnisite #socialmediamanagement #marketingnasocialnichsitich #jaknasite #holkyzmarketingu #marketing #onlinemarketing #facebookmarketing #vicenezkurzy #skoleni #jsemskolitelka #skolim #jsemlektorka #navolnenoze #bloggersre #jsemblogerka
Dneska se mi podařilo natočit skoro čtvrtinu ob Dneska se mi podařilo natočit skoro čtvrtinu obsahu pro kurz Facebook reklama II 🤩 
A tohle je jedna z testovacích fotek, když jsem zkoušela, jestli mám správně zapojenou kameru, mikrofon, světla a všechno ostatní – osobní asistentka samozřejmě nesměla chybět 😁 Zvlášť když mi pak uprostřed natáčení jedné lekce začala za zády s něčím usilovně šustit, tak měla docela namále 🙈
.
.
.
#vicenezkurzy #vícenežkurzy #vicenezagentura #onlinekurzy #onlinevyuka #jsemlektor #jsemlektorka #kočka #natacime #skolim #jaknasocky #jaknasite #navolnenoze #holkyzmarketingu
Zobrazit víc... Sledujte můj Instagram

Copyright © 2021 · KlaPi & Více než agentura