• Domů
  • O mně
  • Jak na socky
  • Správa sociálních sítí
  • Kontakt
  • Nav Social Menu

    • Facebook
    • Instagram
    • LinkedIn
    • Twitter
    • YouTube
  • DOMŮ
  • O MNĚ
  • Rubriky
  • JAK NA SOCKY
  • SPOLUPRÁCE
  • KONTAKT

KlaPi.cz

Pan Kaplan

365

29 Srp

Ze skleněného budníku na mě nelibě hledí dvě dámy těsně před důchodem, nebo možná už v důchodu. Evidentně jsem je vyrušila z kávičkové pauzičky půl hodiny před koncem jejich pracovní doby.

Protože jsem slušné děvče, tak je samozřejmě pozdravím a ukazuji jim předplatitelskou kartičku, kterou jsem před mnoha měsíci hrdinně vybojovala.

„Prosím vás, předprodej na říjen už začal, že?“ začínám zcela zbytečnou otázkou, protože o tom, že předprodej začal právě dnes, víme z webu Městských divadel pražských a máme to v kalendáři už asi měsíc poznačené, abychom to datum zase neprošvihli a konečně se na naše vytoužené představení Pan Kaplan má třídu rád dostali.

„Neeeee,“ povídá první prodavačka. „To jste tady špatně, předprodej začíná až v pondělí.“

„Jojo, v pondělí,“ přikyvuje ta druhá.

„Počkat, ale na webu bylo, že začíná dnes,“ vrčím na ně a pokoušejí se o mě mdloby.

„To ne,“ povídá první, „dneska začíná jenom předprodej pro předplatitele, normální předprodej začíná až v pondělí.“

„A s touhle kartičkou teda mám přijít až v pondělí, jo?“ ptám se už dost vytočeně, protože jsem se sem vláčela po práci.

„Jo ahá, vy máte kartičku, tak to jo. A na co byste chtěla jít?“

Jupí, zaraduju se a hlásím se o Kaplana.

„Jó, ale ten už je blokovanej, na to už lístky nejsou,“ povídá druhá, zatímco první loví zpod stolu papírový program.

V tomhle podniku už mě nic nepřekvapí, a tak se ani neptám, proč kurva neměli na webu napsáno, že už je to představení blokováno – ano, dívala jsem se na web těsně předtím, než jsem vyrazila z kanceláře, abych věděla, pro co přesně jdu.

Nakonec si tedy vyžádám lístky na Holky z kalendáře, což byl půvabný film, tak snad bude představení taky dobré. Už je mi skoro jedno, na co půjdeme, hlavně když ty lístky co nejdřív vyčerpáme a já už sem nebudu muset chodit a nechávat ze sebe dělat debila.

Dáma číslo jedna sáhodlouze bojuje s rezervačním systémem, načež ji dáma číslo dvě u počítače vystřídá a ukazuje jí, jak s ním pracovat.

Ptají se, kde chci sedět. Nechám si tedy doporučit třetí řadu, načež dámy ještě chvíli zápolí s tiskárnou a pak už mi konečně lístky podávají.

No, přestávám se divit, že do divadla moc lidí nechodí. Vzhledem k tomu, jak zrovna MDP zamrzla v čase a jaký voser je pro diváka sehnání lístků, tak se mi fakt moc nechce tam jít znovu.

 

1 Comment

Previous Post: « Od čerta k ďáblu
Next Post: Velhartice »

Reader Interactions

Comments

  1. Quanti says

    2.9.2014 at 13:48

    Mně se Kaplan nelíbil. Jednak je to podle Eisnerova a ne Přidalova překladu (a ten já mám radši), jednak mi to přišlo blbě zdramatizované a ani herci mě nenadchli.

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Primary Sidebar

O mně

Social media manažerka na volné noze, zvědavá houba na informace, technický nadšenec a milovník gadgetů.
Chcete vědět víc?

Sledujte mě

  • Bloglovin
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • Twitter
  • YouTube

Vyhledávání

Archivy

Rubriky

  • 365 (366)
  • Názory (100)
  • Povídky (13)
  • Sociální sítě (6)
  • Zajímavosti (57)
  • Ze života (147)

Štítky

#30do30 #coprávěčtu #cosedotweetunevejde #expediceWales #fotocz #Francie #geek #grammarnazi #hejt #inspirace #kočky #kultura #marketing #muživsženy #móda #nacestách #nowwatching #Praha #produktivita #rekapitulace #skandinávie #skotsko #socky #studyhard #střípky #svatba #vyzkoušenozavás
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • YouTube
[instagram-feed]

Copyright © 2023 · KlaPi & Více než agentura