Konečně přestanu slýchat oblíbenou šokovaným hlasem pronášenou větu: „Jak je vůbec možný, že jsi ještě nebyla v Dishi?!“ Naposledy jsem ji slyšela dnes od mé šéfové, která vybírala, kam půjdeme na společný týmový oběd. Když zjistila, že z osazenstva kanceláře většina v Dishi nikdy nebyla (konečně jsem si nepřipadala jako jediná, co je sto let za opicema!), bylo rozhodnuto. Tak nějak jsem tuhle restauraci chtěla vždycky vyzkoušet, zvlášť když kolem ní byl po jejím otevření takový šrumec na sociálních sítích. Ale jako obvykle jsem si počkala, až šrumec utichne, a vyzkoušela až posléze. Ale teda, fakt to za to stálo. Mňam.
Napsat komentář