O protézách

Po 14 dnech jsme se vrátili na místo činu – tedy do DJC, Divadla Járy Cimrmana, tentokrát na Švestku. To je snad má nejoblíbenější Cimrmaní hra, pamatuju si, že jsem ji prvně viděla kdysi hluboko na gymplu, když k nám domů na návštěvu zavítala kamarádka a pustily jsme si Švestku na počítači na DVD. A hlavně si pamatuju, jak se kamarádka hrozně divila, když si k nám do obýváku přišel přisednout děda a do pár minut v křesle vytuhnul :)

Jevištní sklerotikon se mi líbí hlavně díky přednášce a hereckému výkonu Zdeňka Svěráka (neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit!). Navíc se mi strašně líbí, jak herci hru pozměňují a tu a tam někdo něco utrousí a rozseká tím všechny ostatní. A taky je vidět, že je to, i přes pokročilý věk, baví – hlavně při děkovačkách :) Jen mi trochu nesedělo, že místo vozíčkáře Kašpara hrál Robert Bárta. Samozřejmě chápu, že nemohli jen tak změnit scénář hry po Kašparově smrti, stejně mi ale nějak vnitřně připadalo to, že vozíčkáře hraje zdravý člověk, jako rouhání. A navíc Bárta neuměl text a bylo velmi dobře slyšet nápovědu, jak mu „hází“. Kdepak Bárta, ale jmelí!

Konstatovaly jsme dnes s Makovicí, že se nám zdá, že DJC nedávno hromadně vyrazilo k zubaři. Před 14 dny v Cimrmanovi v říši hudby měl s mluvou mírné potíže Hraběta a trochu šišlal a šlapal si na jazyk, jako kdyby měl fungl novou protézu, se kterou ještě není zvyklý mluvit, a dneska měl velmi podobné problémy Brukner :D Tak uvidíme, na jakou hru seženeme lístky příští měsíc a kdo bude šišlat tentokrát :P

Některé mykologické atlasy považují LIŠKU!!! za nejedlou houbu!!!