Vzhledem ke sněhové nadílce venku jsem se vrhla na dlouho odkládaný úkol a umyla a uklidila boty, které teď asi hned tak nosit nebudu. Společně s tím jsem taky provedla drobnou čistku a vyházela páry, které byly už odrbané nebo které jsem věděla, že už nosit nebudu.
Pak jsem ve svém botníkovém šuplíku vše úhledně přeskládala a uspořádala, načež jsem nadšeně zatleskala a zvolala:
„Panejo, to je místa! Můžu si koupit spoustu nových bot!“
Přála bych vám vidět ten pohled, který mi I. v tu chvíli věnoval…
Napsat komentář