…aneb nové pražské autobusy.
Pražskou MHD se pohybuju už od dětství, takže jsem, co se vozového parku a vedení linek v mém okolí týče, skoro pamětnice. Jako dítě jsem zažila doby, kdy kolem nás jezdilo asi šest autobusových linek, které posléze zkrouhli na pouhé tři. Každý rok následovaly další a další změny a já si při mnohých doslova ťukám na čelo. Linka 155 nejprve jezdila pouze krátký úsek Želivského – Sídliště Malešice, pak ji na přibližně rok prodloužili až na Habrovou (ovšem po půl roce omezili počet autobusů, jezdících až na Habrovou, na polovic, zbytek jezdil opět jen Želivského – Sídliště Malešice), čímž zrušili i linku 239, jezdící k domovu důchodců na Rektorskou. Nyní linku opět zkrátili jen na Sídliště Malešice a zavedli novou midibusovou linku 297, která propojuje Želivského s Habrovou a domovem důchodců, a zastavuje přímo před poliklinikou Malešice.
Linka 133 kdysi jezdívala jen Sídliště Malešice – Florenc, posléze ji prodloužili na jednom konci až k filosofické fakultě, o dalších pár let později ji na opačném konci protáhli až na Depo Hostivař. Autobus s desetiminutovým intervalem jezdil v úseku cca Ohrada – Náměstí Republiky vždy úplně plný, takže chytré mozky z DPP napadlo nahradit krátké autobusy dlouhými. Opravdu netuším, kdo tuto vychytávku vymyslel. Autobusy jezdí stejně na některých úsecích a v některých časech plné, jindy jsou naopak celou trasu skoro úplně prázdné, a řidiči se musí s „harmonikami“ proplétat uzoučkými ulicemi Starého Města a kličkovat mezi tramvajemi, davy turistů a mraky aut. Nevím nevím, zda Anežskému klášteru svědčí, že těsně kolem něj co deset minut po kočičích hlavách prorachotí autobus. Navíc se domnívám, že mnohem účinnější by bylo nechat spoj obsluhovat krátkými autobusy, jen ve špičce zkrátit intervaly.
Na svých stránkách se DPP holedbá tím, že jeho vozový park prochází výraznou modernizací. Je pravda, že doby, kdy pražské ulice brázdily vlastně pouze Karosy B732, jsou už dávno pryč.
Nejprve je nahradily novější Karosy B961, objevovat se začaly ale hlavně první nízkopodlažní autobusy Karosa CityBus. Autobusy, které disponují pouze maličkými větracími okénky, tudíž je v nich v létě horko na padnutí, a proto na ně všichni hrozně nadávají. Zároveň ale mají autobusy i sedadla přímo u podlahy, jsou na téměř srovnatelné úrovni s chodníkem a nástupištěm a poměrně dost prostoru pro stojící cestující. Tento, podle mě dobrý nízkopodlažní autobus, ale z pražských ulic mizí.
Nejnovějším módním výstřelkem, který dopravní podnik pořídil v obrovském množství, jsou autobusy SOR NB. Netuším, kdo tenhle paskvil navrhl, každopádně asi v životě nejel autobusem. Je sice zajímavé, že je tohle vozidlo delší než ostatní autobusy a že má čtvery dveře místo obvyklých tří, počet dveří ale zmenšil prostor pro sedadla. Autobus je sice nízkopodlažní, takže se do něj dobře nastupuje, rozhodně ale není nízkosedadelní, protože všechny sedačky se nachází na minimálně třiceticentimetrovém, mnohdy i vyšším schodu. U podlahy je jen několik sklápěcích sedaček. Lidé se sníženou pohyblivostí (tedy především důchodci), kterým mají nízkopodlažní autobusy vycházet vstříc, se tedy musí vyhrabat na vysoký schod, aby si mohli sednout. Důchodci totiž neradi využívají sklápěcí sedačky, a zvláště důchodci o holi či berlích, protože na její sklopení potřebují volné ruce, a navíc většinou než stihnou sedačku sklopit, autobus se rozjede a důchodci už se kácí k zemi. Je v něm ale dost prostoru pro kočárky či vozíčkáře, a okénka má také větší než ona chuděra Karosa.
V rámci snahy vypadat co nejušlechtileji a ukázat, jak se stará o důchodce, DPP zařídil ještě ony již zmíněné midibusy. Ten jsem právě dnes velmi blízce prozkoumala. Jedná se o vozidla SOR CN, která jsou naprosto stejně debilně řešená jako jejich velcí bratříčci. Linka, která je primárně určena ke spojení seniorů z domova důchodců s obchody, poliklinikou a metrem, má všechna sedadla na třiceticentimetrovém schodu, kam se průměrně sešlý senior prostě vyškrábat nemůže, případně může, ale s takovou námahou, že mu to za ni nestojí. Midibus má pouze dvoje dveře, z nichž zpravidla otvírá pouze jedny.
Když jsem dnes přicházela na zastávku Želivského, belhal se přece mnou pár starých lidí, pán o holi a jeho paní. Slyšela jsem paní říkat: „Pojď, sednem si tady na kraj, ať to pak nemusíš dobíhat,“ načež se usadili na lavičku nejblíž k nástupišti. Po šesti minutách přijel midibus, pár se zvedl a pán o hůlce zamířil k otevřeným dveřím. Jakmile k nim však s námahou došel, řidič dveře zavřel a odjel.
Co jsem zatím viděla mi stačilo k tomu, abych pochopila, že bezbariérová doprava a ohleduplnost ke starým a handicapovaným lidem je v podání Dopravního podniku hlavního města Prahy jen populismus a prázdná slova. V reálu se totiž doprava jen tváří bezbariérově. Nevím, zda za hromadné mizení doopravdy nízkopodlažních Karos a jejich nahrazování naprosto idiotsky řešenými SORy je věc úplatků nebo něčeho jiného (ovšem po aféře openkrad už mě asi nic nepřekvapí), každopádně soucítím se všemi handicapovanými a starými lidmi, kteří musí těmto překážkám čelit. A když je jako bezbariérový veden autobus, u něhož mám i já za jízdy občas problém vyškrábat se do sedadla, asi bude něco špatně.
Na závěr podotýkám, že nejsem žádný dopravní odborník, jen popisuju své poznatky z praxe se zapojením trochy selského rozumu.
fotografie www.citybus.cz; commons.wikimedia.org
Teda, nepsal tenhle clanek honny? :-D
Jinak se musim priznat, ze jsem na MHD taky tak trochu uchyl, protoze vzdycky, kdyz prijedu do Prahy, tak sleduju cilovy stanice jednotlivych salin a autobusu. Hrozne me bavi ty nazvy vasich ulic a konecnych, protoze Prahu povazuju za takovy veliky Brno, tak si vzdycky predstavuju, kde by u nas jezdila trasa metra A,B a C
A musim s tebou souhlasit, protoze ridici salin sou v Brne neskutecny hovada. Treba jede jak prase a zabrzdi stylem ze pulka saliny popada. Nebo treba brzdi kratce a prerusovane, takze clovek musi v te naprane kabine neustale drzet balanc a to ani nemluvim o tom, kdyz sem kdysi jela s autoskolou a zasekla se na kolejich a nemohla nastartovat a prijela salina a ten sulin salinar na me zacal zvonit jak potroublej, cimz me jeste mnohem vim znevoznil a auto nakonec musel rozjet instruktor…
Stejne tak vzdycky troubijou na auta, ktery jim stoji v ceste a nemuzou za to a navic ani nemaji kam uhnout a salinar troubi a troubi
Takze neboj, nejsi sama, koho tohle stve. Nemuzu se dockat, az si jednou koupim auto a techhle problemu se natrvalo zbavim :-)
Taky jsem si na honnyho vzpomněla, když jsem to psala :D a teda o kretenismu řidičů by se dal klidně napsat další sáhodlouhej článek :D
No, tak to vlastně můžu být ráda, že jsme kapánek za opicema a jezdí u nás teprv ty nový karosy. Ty podle mě vůbec špatný nejsou, i s kčárkem se do nich nastupuje luxusně a oproti těm starejm karosám je to pokrok… :-)