„Jsou Vánoce a v domě rodiny Silberhausovy se sešla rodina a přátelé, aby ozdobili vánoční stromek. Jakmile jsou přípravy hotovy, zavolají děti, které žasnou nad krásou blyštícího se stromu. Začnou oslavy, děti dostávají dárky a přesně ve chvíli, kdy hodiny odbíjejí osmou hodinu, přichází tajemná postava. Je to pan Drosselmeyer, strýc Kláry a Fritze a velice talentovaný tvůrce hraček. Dává přítomným dětem své hračky – Klára od něj dostane velkého dřevěného louskáčka na ořechy, kterého si okamžitě zamiluje. Fritz jí ale hračku rozbije a Klára je velice smutná. Vezme si přesto rozbitou hračku do postele a právě o půlnoci se louskáček změní v živého prince. Z děr se ale vynoří myši a začnou bojovat s perníkovými vojáčky, kterým Louskáček pomůže zvítězit. Pak vezme Kláru na úžasný výlet lesem do království Švestkové víly, kde všichni oslavují Louskáčkovu záchranu a ochutnávají sladkosti a dobroty z celého světa – španělskou čokoládu, arabskou kávu, čínský čaj, ruské bonbony a dánský marcipán. Nakonec jsou Klára s Louskáčkem korunováni královnou a králem tohoto světa.“
„Předměstí Londýna 19. století. Na ulici jsou rozsvěcovány vánoční svíčky. Jediným člověkem, který se nenechá radostnou vánoční náladou nakazit, je lakomý a bezcitný lichvář. Ani na Štědrý den si neodpustí nepřipomenout sousedům, kterým půjčil, že u něho mají nezaplacené účty.Když si Bob Cratchit, lichvářův účetní a miláček městské části, dělá legraci z mrzoutství svého šéfa, okamžitě ho propustí.Bob Cratchit je nyní bez peněz a bez práce, vánočního krocana pro svou rodinu si teď již nemůže koupit. A jeho dcera Klára nyní také nedostane svůj vysněný vánoční dárek, loutku louskáčka.Malé děvče je velmi nešťastné: Zoufale prosí lichváře, aby jí loutku daroval. Ale on louskáčka zlostně rozbije.V tomto okamžiku se v kanceláři „Fa. Scrooge & Marley“ zjeví zemřelý obchodní partner. Marley přichází v řetězech z pekla. Starý lichvář mu však nevěnuje pozornost a chystá se na cestu domů.Tam dojde k dalším halucinacím, ale lichvář se uloží spokojeně ke spánku. Má však hrozivé sny: Duch smrti ho se svými otroky spoutává řetězy a odvádí do pekla.Nakonec ho jeho utrpení zbavuje dobrá víla Vánoc. Ta mu pomůže vše napravit: lichvář opraví louskáčka a daruje ho Kláře. Ve snu nyní prožívá velkou radost malého děvčete a také všech ostatních dětí, které také obdaroval.Když se starý lichvář probouzí z hrůzného snu, pokouší se vše rychle napravit. Jeho ulice žije tak, jako ve šťastném konci jeho snu.“
p. says
no to je strasny ty jo, byla bych uplne stejne zklamana jako ty :(
taky nechapu proc se tohle deje, ja chci klasicka dila, klasicke divadlo, moderni verze at si klidne hrajou, ale v Narodnim chci puvodni verzi!
Díky za komentář, petulko <3333 Jsem ráda, že nejsem jedinej exot a konzerva, že má někdo stejnej názor :)
Brýtro,
jestli můžu přispět troškou za sebe, pak:
1) proti aktualizacím klasickejch her nic nemám, ba naopak. Myslim, že v tom je právě síla „klasiky“ – pokud je to citlivě a dobře zdramaturgovaný, pak voila. Ba dokonce si myslim, že je nutně potřeba věci aktualizovat, přeci jen, rok 1887 už byl i se svejma problémama a poetikou a estetikou…
2) voblečení – jakožto DAMák jsem si navyk chodit do tyjátrů taky v civilu… nikdo se neposral, v němectví choděj v civilu i do tanečních a taky žijou, připadá mi to dost často jako přežitek… jestli jsem v gala nebo ne, výkon ND to zrovna nezlepší a já budu naštvanej, že jsem se hodinu fintil nebo si budu připadat blbě, že mám sako pomačkaný
3) vo slučování SOP a ND se psalo fakt všude…
Aúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúú, ještě že relativně brzo umřu a bude mi snad dopřáno nedožít se nástupu nové kultury z DAMU! (http://www.youtube.com/watch?v=wsfn9LL6fgo)