Spousta blogerů svůj souhrn roku 2017 publikovala už minulý týden, já se ale vždycky snažím počkat, až rok skutečně skončí, protože – kdo ví, co se za těch pár dní ještě stihne stát? A zrovna tentokrát se s námi tedy odcházející rok nerozloučil zrovna příjemně… Ale to trochu předbíhám. […]
#rekapitulace
Dva tisíce šestnáct
Já vím, je to hrozné klišé a říká to úplně každý, ale stejně to musím napsat – rok 2016 prosvištěl…
Read More
Dva tisíce patnáct
Dodnes si pamatuju, jak jsme předloni slavili v kanceláři šestadvacetiny mé kolegyně a ona si stěžovala, že jí kdysi kdosi říkal, že pětadvacátý rok života je skvělý a nějak přelomový. A že ona tím pádem měla obrovská očekávání a je vlastně hrozně zklamaná, protože její 25. rok na světě za mnoho nestál.
Vlastně nevím, proč si to pamatuju, ale zkrátka mi to utkvělo. Já si naštěstí ale od pětadvacítky předem nic neslibovala, a tak se stalo, že byl rok 2015 opravdu skvělý, přelomový a pro mě asi doopravdy jedním z nejlepších roků, jaké jsem zatím za to své čtvrtstoletí zažila. […]
Dva tisíce čtrnáct
Po loňských třech stech šedesáti pěti příspěvcích mi připadá skoro zbytečné psát rekapitulační příspěvek, ale za dobu, co tento blog existuje, jsem si z rekapitulací vytvořila jakousi tradici a ráda si je pak zpětně čtu, takže nechci ten řetězec přetrhnout.
Jaký tedy byl loňský rok? Rozhodně nebyl tak skvělý jako rok 2013, byl plný pracovních a školních stresů, ale měl samozřejmě i světlé momenty – tím hlavním bylo 14 květnových dní ve Walesu. Ale pěkně popořadě!
Dva tisíce třináct
Jestli mě něco skutečně baví, tak je to čtení starých bilančních příspěvků. Vzpomenout si, co jsem dělala předloni, před 3…
Read More