Nikdy jsem o sobě neměla a nadále nemám příliš vysoké mínění, ať už se týče inteligence nebo vzhledu, částečně asi i proto, že od tatínka jsem se nikdy jakéhokoli uznání nedočkala a s maminkou do sebe vzájemně ohledně krásy/tloušťky/tělesných proporcí vytrvale ryjeme. Přece jen si myslím, nebo možná doufám, že snad nemám v mozku jen piliny. S tím související motto „Mě může nas*at jen inteligent“ jsem přijala za své už dávno na gymplu, tehdy jsem ale netušila, že se mi bude hodit až mnohem později. Na „výběrovém gymnáziu“, kam jsem se dostala až na odvolání a tudíž se považovala za nejslabší článek třídy, se sešla parta opravdu poměrně inteligentních lidí, ač by se našly i výjimky, kvůli kterým onen termín výběrové gymnázium dávám do uvozovek, protože v jejich případě se výběr doopravdy nějak nepodařil.
Za posledních pár let, co se víceméně denně vyskytuju na internetu, jsem zjistila, že opravdu ne všichni jsou tak intelektuálně na výši. Nejnovějším a velice se rozmáhajícím trendem jsou fashion blogy, v jejichž množství by se čtenář mohl přehrabovat vidlemi. Nejsem pravidelnou návštěvnicí žádných těchto blogů, jen do této části blogosféry občas zabrousím, třeba když na plurku narazím na odkaz nebo se k nějakému fashion blogu omylem proklikám. Zrovna včera při takovémto bezcílném potloukání po fashion blozích mi do uší hrála písnička Hapky a Horáčka Individualita a já si pomyslela, jak smutně vystihuje situaci. A napadlo mě, že vytvořit si úspěšný blog o módě je vlastně neskutečně primitivní.
Tak tedy, jak na úspěšný fashion blog?
- Základem je nechutná částka peněz. Většina fashionbloggerek vypadá, že jim vše platí dosti zazobaní rodičové, některým možná křivdím a na své rozmary si vydělávají samy (pochybuji ale, že kdyby byly plně zapřáhnuty do práce, stíhaly by se v každém modelu vyfotit v šedesáti různých pozicích);
- S peněžní stránkou souvisí také těžce vystajlovaný obrovský moderně vybavený pokoj. Nenarazila jsem zatím na žádnou fashionbloggerku, která by bydlela třeba na koleji. Na blog patří fotky obrovského interiéru s úhledně srovnanými šminkami, parfémy, laky na nehty a spoustou zbytečných serepetiček. A samozřejmě se nesmí zapomenout na tu a tam se ležérně povalující nejnovější číslo Vogue, Elle nebo Cosma!
- Každá správná fashionbloggerka nakupuje zásadně v H&Mku, NewYorker odsuzuje jako největší zlo a C&A je peklo, o němž se nesmí mluvit (postřeh MaryLove – pokud už nakupují v NewYorkeru, kryjí to za Anne Christine, protože ta zní asi víc fashionable);
- Oblečení úžasně moderního modelu na blog je potřeba splácat z co nejvíce stylů, které právě letí, je jedno, že právě tahle barva/střih slečně nesluší – co na tom, že jí legíny rozšiřují stehna, co na tom, že v baletní sukýnce vypadá její pozadí třikrát rozměrnější, hlavně, že je in;
- U outfitu nesmí chybět velké kafe ze Starbucks, aby bylo vidět, jak jsme proameričtí a hlavně že na to máme. Všechny jiné kavárny jsou zapovězeny, kdo je v módě, chodí do Starbucks, pro fashionbloggerství je závislost na kafi naprostou nezbytností;
- Co se týče líčení, zapomeňte na značky typu Rimmel a Max Factor, tady frčí Dior!
- Úspěšná fashionbloggerka uznává pouze výrobky firmy Macintosh, blog píše na růžovém MacBooku a čím více „i“ věcí, tím lépe – ve sbírce tedy nesmí chybět iPod a iPhone. Veškerá ostatní elektronika je pro nemoderní lidi!
- Nejvyšší modlou je Carrie Bradshaw a její kamarádky. Sex ve městě musíte znát nazpaměť, nebo jste naprosto out;
- Živoucí modlou (alespoň dokud její post nenahradíte) je Sandra Leopardová;
- Na blog pište především o tom, co nového jste si koupili, jakou barvu máte na nehtech, co máte na hlavě a případně jak jste se museli hrozně krotit, abyste nevykoupili celou novou kolekci v tom a tom obchodě;
- Občas přidejte povzdechy, jak jsou Češi hrozní a jak nemoderně chodí oblékaní, postěžujte si, že do školy nemůžete chodit ve vašich obvyklých modelech, protože tamní nerdi na vás divně koukají;
- Sem tam připište nějakou hlubokou myšlenku, kterou jste se někde omylem dozvěděli – vaši čtenáři nepoznají, že to rozhodně není z vaší hlavy, a budou vás obdivovat, jak jste inteligentní a angažovaní;
- Do toho všeho neustále hlásejte individualitu a originalitu.
- Samozřejmým doplňkem je ochotný partner, o němž se vyjadřujte co nejdětinštějším oslovením, a který má zálibu ve fotografování a bude vás fotit vždy a všude (někdo si holt vystačí se samospouští, ale to prostě není ono, že…). Nemělo by chybět také pár fotografií z toalet;
- Stěžujte si, že o vás lidé tvrdí, že jste hloupí, i když vás vůbec neznají, a že to, že se zajímáte o módu, ještě neznamená, že se nezajímáte i o politiku. Zkrátka jste zcela nepochopení.
Na závěr bych přidala ještě přímou úměru – čím hloupější a povrchnější spoty, tím vyšší návštěvnost.
Je mi jasné, že jsem teď možná některým čtenářům, tedy spíš čtenářkám, hnula žlučí, když tu takhle pomlouvám a odsuzuju jejich oblíbené blogy, mně se ale vážně zdá, že takovéto blogy jsou spíš rozmary a výmysly znuděných děvčat, která neví co se sebou (ano, tahle představa dostala na frak, když jsem se dostala na UK na obor, který je známý poměrně těžkými přijímacími zkouškami, a protože jsem se opět umístila až na chvostu těch, které přijímali, čekala jsem, že budu jedním z nejhloupějších a nejnešikovnějších lidí, abych během necelého roku zjistila, že to se mnou asi nebude tak žhavé, a že i mezi mými spolužačkami se naleznou fashionbloggerky… tím spíš mě mrzí, že znám inteligentní lidi, ahoj Martino, kteří se na vysokou nedostali…). Tvrdím o sobě, že se zajímám o módu, ale i přesto, že se o ni zajímám, nenosím legíny, protože se mi nelíbí a vím, že by mé postavě moc nelichotily, nosím zvonové džíny, i když jsou super out, ale já se v nich prostě cítím dobře, a dopouštím se ještě miliardy jiných módních prohřešků, za které by mě fashionbloggerky asi postavily na hranici a upálily. Ale kde tahle děvčata přišla na to, že když mají v šatníku nejmodernější kus oděvu, jsou něco víc než ostatní? Kde berou tolik sebevědomí? Co je vede k přesvědčení, že právě ony jsou ty nejchytřejší a nejkrásnější na celém světě? A k čemu míří? Chtějí se stát návrhářkami, designérkami… nebo snad studují žurnalistiku proto, aby šly ve stopách Františky Čížkové, módní kritičky Blesku? Tak se pak nedivme, že média vypadají tak, jak vypadají.
![Dneska něco na odlehčení, když už tady všichni šplháme po zdi z lockdownu. 😁
Tohle je takový můj „pet peeve“. Vadí mi, když lidi špatně vyslovují LinkedIn, vždycky mi z toho úplně nelibostí vstávají chlupy (podobně jako když event manageři říkají [ívnt] 🙉).
Máte taky nějaký podobný bizarnosti, ze kterých vám slézají nehty? (A máte někdo český termín pro „pet peeve“?)
.
.
.
#socialmedia #socialmediamanager #socialmediamanagement #networking #linkedin #social #proodlehceni #vtip #joeylearnsfrench #socialmediamarketing](https://klapi.cz/wp-content/plugins/instagram-feed/img/placeholder.png)
Výstižné a vtipné, fakt jsem se pobavila :D
Tak nějak bych to shrnula i já :) O módu se zajímám, baví mě, ale nějak nemám potřebu na tom stavět svou životní filozofii a nepsat na blog o ničem jiném. Ale ono to snad přejde, asi tak, jako přešel punk, emo a další „subkultury“. Teda pevně v to doufám, protože mi ty povrchní slečny a jejich trapné tlachání pijou krev.
jednak vtipně napsané a potom otázka: Kde berou tolik sebevědomí? stojí vážně za hlubší uvažování. Až někdo ten neutuchající pramen sebedůvěry nalezne, moc ráda se to dozvím také .)
KlaPi, když mi ukazuješ některé ty fashionblogy, vždy si vzpomenu na blondýnu Ivy Pazderkové. Ty dívenky mají stejně vysoké ICQ jako ona. Ale zaráží mě, že některé s ním studují na vysoké. Já bych je prošťouchla rovnou do Akademie věd.
amen, KlaPi, amen! shrnula jsi do jednoho článku všechno, co si já o fashionbloggerkách myslím a i tak zdůvodňuji svoje stanovisko, proč nikdy nebudu mít fashionblog :)
No, tak já jsem tak totálně out, že se nejenom nezajímám o módu, ale ještě jsem ani neviděla žádný fashionblog. Až díky tobě, KlaPi, se dozvídám, o co přicházím… :D
P.S. Tak už jsem si zagooglila a … nestačím se divit! :)
No tak o je úžasně vystihnutý a ještě vtipný :D Líp bych to neřekla :)
No, takže:
1) Zrovna včera jsem začla uvažovat, že založim ANTIfashion blog. Ale obávám se, že by mi to moc dlouho nevydrželo, protože mám lepší věci na právi než se furt fotit a dávat svoje fotky na net, jakkoli vtipný to může bejt.
2) Tak ty jsi taky žila v iluzi, že bejt vysokoškolák něco znamená? Upřímně s tebou soucítím. Svoji deziluzi jsem nesla velmi těžce. Duševní zdraví mi zachránil až únik z českého vysokoškolského systému.
3) Je to smutný, když móda našeho dospívání zmizí v propadlišti dějin. Nedávno jsem si koupila nový džíny a až pozdějc jsem si uvědomila, že jsou zvonový. Jakou já měla radost – však jsem ve zvonáčích vyrostla! Horší ovšem je, že jsem vyrostla taky v bokovkách, protože v dobách mýho dospívání byly všechny kalhoty bokový. A teď jsou skoro všechny do pasu, což pro mě představuje velkej problém, protože nejsem zvyklá aby mi něco šlo přes břicho, vejš než na bocích nemůžu nic nosit.
P.S. Tu Starbucks mánii fakt nechápu. Drahý jak prase a přitom žádná delikatesa. Je hrozný, jak se do všech oblastí dostává posedlost značkou. Kdyby jim jejich milovaný Starbucks kafe nalili do no-name kelímku, tak po něm ani nevzdechnou, zato kdyby jim do Starbucks kelímku nalili chcanky, tak se nad tim budou rozplývat.
Musím říct, že jsem vážně neskonale ráda, že se mnou souhlasí tolik lidí :) Skoro začínám věřit, že inteligence ještě zcela nevymřela! :)
KlaPi! Tak tohle se ti opravdu, opravdu, ale opravdu povedlo. Vystiznost uplne hmatatelna. Popsala jsi presne nejen moje pocity a jako obvykle vtipne. Hodne vtipne:-D. Primarne fashin blogy neodsuzuju (na Sandru a Sabinu pravidelne zabrousim), ale je s tim ted trochu moc velky halo a z mody to dela „vaznou vec“, proti cemuz se puvodne blogerky snazily bojovat, ze:-). Vlastne vsim, od fotekchtiveho pritele a galerie laku na nehty pres kult SATC po „Cesi mode nerozumi“ a „nemuzu chodit naplno cool, byla bych jako vsichni velci umelci nepochopena:-D“, jsi uderila hrebik na hlavicku. Tleskam, tohle je presne predpoklad dobreho zurnalisty;-). A ted nekdo povinne nahazejte odkaz na tenhle postreh na ty FASHION blogy:-D.
Ally
Zapomněla jsi na jedno ohromně důležité pravidlo. Koupit si zrcadlovku!!!
Staré známé fashionbloggerky…nejsmutnější na nich je fakt, že si asi myslí, jak všechny jejich módními blogy neobohacují. Deset fotek jednoho outfitu v různých polohách (čekám, kdy někdo udělá fashinbloggerskou kamasutru) a tak 3 řádky textu, ve kterym je nasekáno takových až nelogických chyb, že si člověk musí hledat kyblík na zvracení :D Mně na tom všem vadí nejvíc stádovitost a když máš na něco jiný názor = jsi zakomplexovaná a nerozumíš jim, protože ony se snaží a fakt na sobě MAKAJ! No tak já nevim :)
Občas mi příjde, že čím víc se člověk snaží být originální, tím míň je to poznat…
Roksana
za tenhle post ti tleskam!
myslim si naprosto to same.. a Roks to jeste doplnila :)
coz o to, vsichni jsme nejakym zpusobem soucasti stada, at se nam to libi, nebo ne… ale tyhle holky..jedna jako druha a presto se odvazuji tvrdit, jak jsou straaasne originalni. haha.
a co nejvic nesnasim, jsou gramaticke chyby; jasne, delam je sem tam taky, ale davam si na to pozor a kdyz na ne nejakou slecinku upozornis, tak je to strasne spatne, ty jsi ta zla a neprejici… nedejboze se zacne vymlouvat na to, ze ma rodice Slovaky a u nich doma se mluvi slovensky a tak ma snad narok na to ty chyby delat! OMG, ja jsem v naprosto stejnem prostredi vyrustala a z cestiny jsem mivala minimalne na zakladce vyznamenani.. a kdyz uz nic jinyho, tak i jen ZS mi stacila, abych se naucila pravopis.
jinak jeste z jineho soudku – vysokoskolaci se umi taky chovat pomerne arogantne vuci tem, co VS nemaji nebo nestuduji.. uz jsem si to zazila na vlastni kuzi, ze se na me divali jako na povl bez vzdelani a cloveka s pilinama misto mozku a taky bych jim za to akorat tak dala pesti.. skoro stejne jako to povysovani se nad nekoho, ze „nakupuju v Parizsky a ty ne“.
ale vysokoskolaci o tom aspon nemaji blogy…
Pěkně, KlaPi, pěkně :))
Sleduju desítky fashion blogů, z toho některé mám obzvlášť ráda a navštěvuju je skoro každý den. Většinou nenarážím na žádné, kde by byly pravopisné chyby nebo nějaké nelogičnosti. Čtu je proto, že se chci inspirovat, stejně jako pravidelně navštěvuju lookbook a další módní weby, ne proto, že bych čekala nějaká životní moudra. To, že se autorky fotí v různých pozicích a o ničem jiném než o módě nepíšou, neznamená, že by byly hloupé nebo nějak omezené. Pokud by si chtěly vést blog o svých názorech na život nebo třeba o knihách, založily by si jiný.
Většina „normálních“ bloggerek nakupuje v úplně „normálních“ obchodech a rozhodně jsem nikde nezaznamenala, že by se nad někoho povyšovaly, ani že by nějaké obchody odsuzovaly (čas od času si taky něco koupím v New Yorkeru, ale už hodněkrát jsem se přesvědčila, že tam prodávají oblečení docela špatné kvality… proto H&M:).
Rozhodně ale všechny blogy neznám, takže… nějaký příklad?
h.madlenka: Připadalo by mi trochu netaktní dělat tu špatnou reklamu přímo jmenovitě, takže žádná jména ani adresy uvádět nebudu ;)
Nejlepší jsou fashion blogy, kde se slečny fotí v absolutně in hadrech před šmouhovatým zrcadlem na špinavým koberci, v zádech se zdí se strhanou omítkou po plakátech :)