• Domů
  • O mně
  • Jak na socky
  • Správa sociálních sítí
  • Kontakt
  • Nav Social Menu

    • Facebook
    • Instagram
    • LinkedIn
    • Twitter
    • YouTube
  • DOMŮ
  • O MNĚ
  • Rubriky
  • JAK NA SOCKY
  • SPOLUPRÁCE
  • KONTAKT

KlaPi.cz

Proč tak málo sdílíš?

Názory

23 Úno

Klári, proč tvůj osobní blog zeje prázdnotou? Nemáš nápady? Není čas na psaní? Bojíš se o svoje soukromí?

Ne, s nápady problém nemám. Mám jich dokonce spoustu sepsaných, zaznamenaných, abych se k nim mohla vrátit, kdybych chtěla něco sepsat. Čas… s ním jsem měla třeba vloni problém, protože jsem všechno soustředění věnovala hlavně webu Jak na socky. Letos už je to ale lepší a vlastně jsem se koncem roku i těšila, až budu mít zase čas a začnu blogovat tady na KlaPi.cz. Ale vždycky, když se rozhodnu něco napsat, brzo zase vycouvám a rozmyslím si to. Proč?

Z koníčku obživou

Na sociálních sítích se pohybuju od svých řekněme 13 let. Začínala jsem na různých diskuzních fórech k The Sims nebo webech sdružujících různé tvůrčí psavce (díky tomu, že tu právě sedím a píšu tenhle článek, jsem zjistila, že servery pismak.cz a literra.cz ještě pořád existují – a vypadají pořád stejně jako je pamatuju před těmi 15 lety :D).

Měla jsem to štěstí (asi? :) ), že se z mého původně koníčku stala časem práce, která mě i teď v mých skoro 30 živí – a doufám, že ještě aspoň pár let snad živit bude. Zároveň ale, protože mi rukama prochází spousta profilů na sociálních sítích, které spravuji pro mé klienty a na nichž komunikuji s jejich fanoušky, vidím, jak moc se sociální sítě proměnily a jak moc proměnily nás lidi.

Od roku 2012, kdy jsem začínala s marketingem na sociálních sítích, se dalo stále pozorovat, jak se sociální sítě a hlavně jejich tvůrci snaží si nás lidi zaháčkovat a nepustit. Vymýšleli algoritmy a mechanismy, abychom na sociálních sítích trávili čím dál víc času, konzumovali co nejvíc obsahu, byli připojeni 24/7 a svoje sociální sítě kontrolovali těsně před tím, než půjdeme spát, a okamžitě poté, co se probudíme.

Vloni nastala docela zajímavá změna. Mark Zuckerberg hned na začátku roku prohlásil, že chce, aby lidé na Facebooku trávili méně času, ale kvalitněji. Že chce, aby Facebook byl zase sociální, abychom u něj jen slepě neseděli a nescrollovali, ale že by chtěl, abychom tam zase začali navazovat hluboké vztahy a konverzace. Během roku 2018 tak i Apple přidal do svého iOS systému měření času, takže vám teď váš iPhone každý týden nabonzuje, kolik hodin denně jste na telefonu strávili a kolik času trávíte v kterých aplikacích, můžete si i nastavit limity nebo nastavit klidový čas.

YouTube umožnil nastavit si upozornění, že nastal čas dát si pauzu. Instagram začal uživatelům zobrazovat ve feedu, že už viděli všechny příspěvky a nic jim neuniklo.

Prostě jako kdyby i sociálním sítím konečně došlo, že z nás vlastně udělaly chodící zombíky přilepené na displejích telefonů, živící se ne mozky, ale lajky, srdíčky a komentáři. Po všech článcích o tom, že srovnávání se s dokonalými modelkami a blogerkami na Instagramu vede často lidi k depresím nebo dokonce sebevraždám, jako kdyby se sociální sítě chytly za nos a přiznaly si, že možná nadělaly i dost škody.

Je internet toxický?

Ale, abych se dostala k jádru pudla. Spolu s rozšířením sociálních sítí a tím, že kdo není na Facebooku, jako by nebyl, souvisí i obrovská negativita. Možná je to jen můj názor, možná je to projev nějakého mého profesního vyhoření nebo vyčerpání nebo tak něčeho (kdyžtak mi napište do komentářů, jestli tohle taky vnímáte, nebo vám přijde, že mi hrabe :) ), připadá mi ale, že z internetu se stává čím dál negativnější místo.

Jasně, můžete mi říct, že jaký si to udělám, takový to mám, a můžu si za to sama tím, že sleduju negativní lidi. O tom ale nemluvím. Jde mi o to, kolik, ehm, kýblů sraček vídám denně v komentářích pod příspěvky na stránkách, které spravuji i nespravuji, kolik hnusných komentářů mívají mí oblíbení blogeři a YouTubeři v komentářích pod videi nebo články, jde mi o příběhy mladých holčin, které si v patnácti zařídily YouTube kanál a posléze si vypěstovaly anorexii nebo deprese kvůli haldě komentátorů, kteří jim psali, že jsou hnusné tlusté krávy a měly by chcípnout.

Co mě ale šokuje nejvíc, to je, co jsou lidi schopni napsat naprosto neanonymně na Facebook. Před těmi 15 lety na fóru nebo chatu jsme všichni byli pod nějakou přezdívkou a byli jsme tak relativně anonymní. Stejně ale nebylo radno někomu napsat takhle kanální odpověď, protože pak mohl přijít admin nebo moderátor a vypoklonkovat nás z fóra či chatu.

Jenže dnes spousta lidí napíše naprosto odporný komentář veřejně na Facebook pod vlastním jménem, s vlastní fotkou (a stačí jen si rozkliknout jejich profil a zjistíte tam i kde se narodil, kde bydlí a kam chodí do práce) – a evidentně jim na tom nepřijde vůbec nic divného! Přesně tohle mi hlava nebere, proč má tolik lidí potřebu veřejně psát své názory lidem, kteří o ně nežádali, a házet na někoho špínu.

Sociální sítě spojují. Nebo spíš rozdělují?

Říká se, jak je super, že máme ty sociální sítě, že můžeme být v kontaktu s celým světem a komunikovat s lidmi na druhé straně zeměkoule. Jasně, to je super. Blbý ale je, že spousta lidí tuhle možnost využívá proto, aby mohli z tepla své postele hejtit lidi, kteří třeba něco dokázali, ať už je to jen natočit a sestříhat video a publikovat ho na internetu.

A to je přesně ten důvod, proč jsem přestala používat Twitter a proč mě touha napsat článek na blog velmi často přejde dřív, než vůbec začnu psát. Nějakou dobu jsem si i pohrávala s myšlenkou začít natáčet videa na YouTube, ale opět mě odradilo, že si nechci koledovat o to, aby na mě někdo dštil nadávky, protože ani já ani moje příspěvky nejsme dokonalí.

Influenceři často říkají ve videích nebo píší v článcích, že si hnusné komentáře neberou osobně. Samozřejmě, protože kdyby si je osobně brali, tak už by je dávno odvezli. I tak ale tvůrci takové komentáře minimálně seberou čas tím, že si je musí přečíst a vyhodnotit je (třeba tak, že si o autorovi komentáře pomyslí, že je to idiot), případně mu zkazí náladu a někde v podvědomí mu podle mě budou hlodat dál, pokud není zrovna extrémně odolným jedincem přesvědčeným o své genialitě. Což já rozhodně nejsem. Má cesta k aspoň jakémus takémus sebevědomí byla hodně dlouhá a trnitá, a proto se mnohdy radši uchýlím k bezpečnější možnosti nic nesdílet, než se mrcasit s příspěvkem a potom se ještě brodit hnojem.


Tak, tady to máte. Budu ráda, když mi napíšete, jestli negativitu internetu vnímáte taky, a nebo jestli máte dojem, že je to jen moje profesní deformace a nic takového nepozorujete :)

1 Comment

Previous Post: « Vše, co jsem chtěla vědět o módě, v jedné knize
Next Post: Skandinávie 2018 »

Reader Interactions

Comments

  1. Hrozinka says

    25.2.2019 at 10:19

    Já jsem na konci listopadu facebook smazala a přiznám se, že mi vůbec nechybí. Posledním impulzem pro mě byl nadpis článku, který na mě ve feedu na FB vyskočil, že šéfka FB se rozhodla, že z FB udělá mašinu na peníze a cokoli dalšího ji nezajímá. Třeba to bylo vytržené z kontextu, ale mě to jen potvrdilo to, že tam už nechci být.
    Vím, že nemám dost pevnou vůli na to, abych tam prostě nechodila a tohle „strašně radikální řešení“ pro mě bylo vlastně strašně jednoduché. S kým jsem v kontaktu byla, s tím jsem v kontaktu i nadále. A že neuvidím fotky z něčí dovolené? Stejně už uživatelé obsah sdílejí mnohem mnohem míň, než v začátcích.
    Občas mi chybí skupiny, protože tam byla možnost se dozvědět něco k danému tématu, ale pak si vždycky řeknu, kolik jsem musela projít balastu, než jsem se dostala k něčemu hodnotnému. A pak jsem jen seděla, čučela do skupiny o šití, co kdo vyrobil, místo toho, abych k tomu šicímu stroji sedla já sama.

    Nechala jsem si instagram, soukromý, sleduju jen pár lidí, většinu z nich osobně znám. Smazala jsem prakticky všechny eshopy, zůstaly mi asi dva. Sem tam si někoho přidám, ale většinou ho po čase zase smažu. Instagram mě baví a inspiruje. Jen jsem si zrovna včera večer uvědomila, jak všichni tlačí eko, zero waste atd., že už z toho začínám mít vnitřní pnutí, protože si sice myslím, že je potřeba tu naši planetku chránit, ale jak to na mě vyskakuje úplně všude, mám pocit, že bych se měla jít oběsit, když se vysmrkám do papírového kapesníčku. Ve výsledku se tahle forma pro mě stává trochu kontraproduktivní.

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Primary Sidebar

O mně

Social media manažerka na volné noze, zvědavá houba na informace, technický nadšenec a milovník gadgetů.
Chcete vědět víc?

Sledujte mě

  • Bloglovin
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • Twitter
  • YouTube

Vyhledávání

Archivy

Rubriky

  • 365 (366)
  • Názory (100)
  • Povídky (13)
  • Sociální sítě (6)
  • Zajímavosti (57)
  • Ze života (146)

Štítky

#30do30 #coprávěčtu #cosedotweetunevejde #expediceWales #fotocz #Francie #geek #grammarnazi #hejt #inspirace #kočky #kultura #marketing #muživsženy #móda #nacestách #nowwatching #Praha #produktivita #rekapitulace #skandinávie #skotsko #socky #studyhard #střípky #svatba #vyzkoušenozavás
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • YouTube
Dneska něco na odlehčení, když už tady všich Dneska něco na odlehčení, když už tady všichni šplháme po zdi z lockdownu. 😁

Tohle je takový můj „pet peeve“. Vadí mi, když lidi špatně vyslovují LinkedIn, vždycky mi z toho úplně nelibostí vstávají chlupy (podobně jako když event manageři říkají [ívnt] 🙉). 

Máte taky nějaký podobný bizarnosti, ze kterých vám slézají nehty? (A máte někdo český termín pro „pet peeve“?)
.
.
.
#socialmedia #socialmediamanager #socialmediamanagement #networking #linkedin #social #proodlehceni #vtip #joeylearnsfrench #socialmediamarketing
📚 #copravectu: MAKE TIME ⏰

Tahle knížka mě fakt hodně zaujala. Dokonce tak, že jsem ji nejdřív koupila jako e-book, přečetla ji a pak si ji objednala ještě v papíru. Je to totiž jedna z těch knížek, ke kterým se prostě chcete vracet a listovat jimi 📖

Autoři Make Time pracovali na produktech od Googlu (Gmail, YouTube apod.) a pak napsali tuhle knihu, jak na produktivitu, soustředění a time management. 🧠

Jejich přístup je ale jiný v tom, že vám nenutí celý svůj postup. Naopak, je to tak trochu „sestav si vlastní systém na míru“. Jejich framework se totiž skládá z postupu HIGHLIGHT ➡️ LASER ➡️ REFLECT, tedy 3 částí produktivity, ke kterým patří ještě 4. sekce ENERGIZE, tedy jak nejlíp pracovat s energií, udržovat svoje tělo a odpočívat, abychom byli co nejproduktivnější.

Každá ze sekcí pak obsahuje různé metody a akční kroky, které můžete otestovat. Jake a JZ vlastně každý den považují za nový sprint, kdy můžete otestovat nové metody a vybrat si z jejich knihy jako z meníčka – „Hmmm, dneska mám chuť třeba na tohle, pojďme to zkusit!“ 💡

Ústředním motivem Make Time je stanovit si každý den svůj Highlight. Highlight není nejdůležitější úkol dne, ale je to vlastně určitá priorita, která vůbec nemusí být pracovní. Mně například nikdy nefungoval přístup zvolit si 3 nejdůležitější úkoly dne. Obvykle mám buď více úkolů se stejnou prioritou, nebo jen hlavní dva kameny, ale zřídkakdy jsem se vešla do těch mnoha lidmi opěvovaných 3 hlavních úkolů. Highlight mi oproti tomu vyhovuje – můžu třeba ráno říct, že dnes je hezky a můj dnešní Highlight bude, že chci jít po práci na dlouhou procházku. Podle toho si pak vyberu z ostatních metod v knize ty akční kroky, abych opravdu všechnu práci stihla zaklapnout dříve a mohla vyrazit ven. A nebo je mým highlightem odevzdat hodně důležitý dokument pro klienta, a tak se na to vrhnu hned od rána a vyberu si ty metody, které mi pomohou se dobře soustředit. 

✏️ Make Time počítá s tím, že každý den je jiný a každý den se vám v produktivním arzenálu může hodit něco jiného, takže vás s tím naučí hezky pracovat. Není to nějaký jednou daný systém, který musíte den za dnem stále dodržovat děj se co děj 🤷🏻‍♀️ Doporučuju! 👍🏻
Shopteťáci, zbystřete! 👀 Máte-li e-shop na Shopteťáci, zbystřete! 👀

Máte-li e-shop na @shoptet.cz, neměla by vaší pozornosti ujít Shoptet Univerzita 👩🏻‍🎓 – špičky v marketingu zde sdružily svoje know-how a připravily články a návody, jak pořádně podpořit váš e-shop, a pro Shopteťáky je Univerzita úplně zdarma! 

Já připojila několik článků o sociálních sítích a jejich strategickém využití 🧠

Shoptet Univerzitu najdete na ➡️ shoptet.cz/shoptet-univerzita/ ⬅️

#jaknasocky #shoptet #eshopari #univerzita #obsahzdarma #shoptetuniverzita #skolim #skoleni #marketing #marketingnasocialnichsitich #vzdelavani #kdeseochytrit #socialnisite #jaknasite #holkyzmarketingu #holkypodnikatelky
Nový Více než kurz je online 🥳🎉 Na www.v Nový Více než kurz je online 🥳🎉

Na www.vicenezkurzy.cz ode dneška najdete kurz 👩🏻‍🎓 Facebook reklama II – Nastavování kampaně, díky kterému se naučíte nastavovat efektivní Facebook kampaně.

Kurz má kolem 60 lekcí 👩🏻‍🏫, které trvají 4,5 hodiny ⏳ a dozvíte se tam všechno o tom, jak pracovat s cílením, jaké účely kampaní Facebook nabízí a k čemu se hodí, podíváme se na zoubek i Facebook Pixelu, vlastním publikům, podobným publikům...

Online kurzy koncipuju tak, aby šly mnohem více do hloubky než moje obvyklá školení – na běžném školení během 4 hodin prosvištíme jak tvorbu kreativy, tak i nastavení celé kampaně a sady reklam, kdežto v online kurzech mám 2 hodiny věnované čistě jen tvorbě reklamy a kampaňovým formátům a teď i další 4,5 hodiny věnované detailnímu nastavování kampaně. A navíc vám videa zůstanou, takže se k nim můžete kdykoliv vrátit 👀

Doufám, že se vám bude kurz líbit! ⭐️

#onlinekurz #jaknasocky #vicenezkurz #vicenezagentura #skoleni #skolim #facebookkampane #reklama #placenareklama #reklamanafacebooku #jaknasite #holkyzmarketingu #podnikani #podnikam #podnikatelka #jsempodnikatelka #jsemskolitelka
Dneska jsme si na @clubhousecesko povídaly s @an_ Dneska jsme si na @clubhousecesko povídaly s @an_martinek a @pavlina_speaks pod hlavičkou @holkyzmarketingu o tom, jak začít mluvit před lidmi. Přidávám pár poznámek, rad a tipů, co tam padly:

🧠 JAK NA TRÉMU?
➡️ dobře se připravte
➡️ natrénujte si přednášku nanečisto před dobrovolníkem, kamarádem apod.
➡️ seznamte se s prostorem, kde budete přednášet, a nebo s nástrojem, přes který budete vysílat
➡️ zjistěte si, ke komu budete mluvit
➡️ nebojte se říct si o pomoc, ať už kouče či mentora.

👩🏻‍🏫 JAK SI PŘEDNÁŠKU PŘIPRAVIT?
🔸připravte si prezentaci a využijte poznámky pro mluvčího
🔸 na začátek řekněte osnovu a kdy budou přestávky
🔸 zapojte interakce s publikem
🔸 vyzývejte k dotazům a připravte si slide s FAQs či „Na co bych se zeptal/a já“ pro případ, že by se lidem nechtělo ptát
🔸 otestujte si techniku a vybavte se redukcemi, kabely a náhradními bateriemi.

💻 JAK ZVLÁDNOUT ONLINE?
▫️ Na začátek se věnujte seznámení účastníků s nástrojem, přes který vysíláte
▫️ seznamte je také s plánem B v případě technických potíží
▫️ ideálně mějte k ruce moderátora, který bude řešit případný tech support
▫️ využijte nástroje k interakci – @slidoapp, možnosti hlasování, zvedání ruky apod.
▫️ v onlinu by každých 7 minut měla proběhnout interakce, jinak lidé neudrží pozornost! ❗️

❌ CO URČITĚ NEDĚLAT 
❎ neshazujte sebe ani přednášku („chystal/a jsem to včera v noci“, „vlastně nevím, proč mě sem pozvali“, „nebudu vás dlouho nudit“
❎ neberte si podpatky jen abyste byly fancy, vemte si něco, v čem vám bude pohodlně
❎ mějte připravenou techniku a vodu, ať nejste na suchu.

🎙 JAK ZAČÍT?
✔️ @holkyzmarketingu dávají možnost přednášet a školit nováčkům, ozvěte se kdyžtak Anet na aneta@holkyzmarketingu.cz
✔️ HzM mají také tabulku s děvčaty, které chtějí vystupovat před lidmi na konferencích apod.
✔️ najděte si mentora/sponzora, který vás bude koučovat a třeba vám nějakou zajímavou možnost dohodí.

#holkyzmarketingu #skoleni #jsemlektor #jsemlektorka #holkypodnikatelky #clubhouse #clubhousecesko #prednaska #prednasime #prednasim #prednasejtejakonatedu
S kocourem už oba vyhlížíme jaro. Jestli na mě něco působí fakt demotivačně, tak je to tohle šedý zimní počasí 😬
.
.
.
#kocour #samaelvonhepčík #tomcat #catsofinstagram #instacat #britishshorthair #britskamodra #britskakocka #demotivace #produktivita #vyhlizimejaro
🎥 Mám nové objevený respekt k YouTuberům. 🎥 Mám nové objevený respekt k YouTuberům.

Často se setkávám s názorem „YouTubeři? Pfffft, to jsou ty děcka, co se akorát natáčí na internet.“ *opovržlivé mávnutí rukou*

Až mi tohle zase někdo řekne, tak se ho zeptám, jestli už někdy zkoušel nějaké video natočit, sestříhat a zveřejnit. Protože ono to vypadá, jak je to strašně easy, ale tam je takových věcí, co se můžou s prominutím pos*at! 🤯 To člověku dojde, až když nějaká videa začne tvořit sám.

✖️ Můžou vám uprostřed natáčení dojít baterky v kameře.
✖️ A když si kameru radši zapojíte do zásuvky, aby to nehrozilo, tak se vám místo toho uprostřed natáčení přehřeje.
✖️ Nebo vám dojdou baterky v mikrofonu a máte tak část videa bez zvuku!
✖️ A nebo jste ten konektor mikrofonu nedomáčkli úplně, takže mikrofon nebyl zapojený.
✖️ Taky se vám může podělat paměťová karta.
✖️ A nebo se soubory podělají při přenosu do počítače.
✖️ A nebo stoprocentně víte, že jste si je někam ukládali, ale zaboha je nemůžete najít.
✖️ Pak vám spadne stříhací program a celý projekt se neuloží.
✖️ A nebo až při stříhání zjistíte, že jste měli omylem rozsvícený i lustr a ten vám po celém videu dělá jezdící proužky.
✖️ Taky můžete zjistit, že jste celou kompozici decánko nezvládli a z hlavy vám roste větev břečťanu.
✖️ Nebo se během natáčení posunulo sluníčko a na obličeji máte najednou od půlky videa proužky od žaluzií.
✖️ A nebo jste prostě měli tak blbý den, že děláte tolik přeřeků, že by video bylo samý střih.
✖️ No a zlatý hřeb večera, to, co se mi stalo dnes – poté, co jsem celý den natáčela, jsem zjistila, že zvuk a video se postupně rozsynchronizovává, takže čím delší video, tím více zvuk nesedí na obraz 🙈🙄🤯

Fakt obdiv všem z vás, kdo se zabýváte natáčením a střihem, protože zvládnout úplně všechno správně je extrémně náročné, a publikovat mnohdy i několik videí týdně?! To by mě asi odvezli 🙈🤷🏻‍♀️ Dneska si léčím nervy vínem a čokoládou, protože už jsem měla chuť hodit ten počítač z okna.

Máte taky nějakou vtipnou historku z natáčení? 😁
Zobrazit víc... Sledujte můj Instagram

Copyright © 2021 · KlaPi & Více než agentura