Walter Isaacson je ve světě médií dost známé jméno, a díky životopisu Steva Jobse vešel ve známost i mezi českými jablíčkáři. Jeden by řekl, že když ten člověk už napsal knihy o Einsteinovi, Kissingerovi a Franklinovi, jeho kniha o Jobsovi bude velmi čtivá. To byste ale nesměli číst český překlad, protože to je snad nejhůř přeložená knížka, jakou jsem kdy četla.
Věrní čtenáři mě znají a vědí, že jsem za a) dost detailista a za b) hodně citlivá na špatné překlady. Amatérské titulky mi dokážou zkazit celý požitek z filmu, a vloni už jsem se tu rozčilovala nad špatným překladem knihy The Devil Wears Prada.
Knížka Steve Jobs je ale jiné kafe.
Nevím, co nakladatelství Práh vedlo k tomu, zadat překlad dvěma ženám, které o technologiích a Applu evidentně nevědí vůbec, ale vůbec nic. V tiráži se sice dočtete, že knihu redigovaly a jazykově korigovaly další tři dámy, text ale vypadá, jako by ho korektor ani neviděl, a bohužel ani odborný lektor ze serveru Appliště knihu nezachránil. Jestli ji teda vůbec před vydáním viděl.
Knihu jsem četla skoro dva měsíce. Když jsem začala, původně jsem se jen chytala za hlavu, kdykoliv jsem na nějakou tu perlu narazila, posléze jsem si ale začala pasáže zvýrazňovat, že z nich později udělám kompilaci. Tímto způsobem mi vzniklo 37 screenshotů z knihy.
Honem honem, než nám Jobs vychladne
Když zemře známá osobnost, nastává vždycky ve všech nakladatelstvích frmol. Všichni chtějí mít co nejdřív na pultech životopisy dané celebrity, aby se svezli na vlně mediálního humbuku, který úmrtí hvězdy provází.
A takhle nějak asi vznikl překlad Steva Jobse.
„Honem, honem, musíme to udělat, dokud je to čerstvý!“ řekli si v nakladatelství a hodili to na dvě nejbližší (možná juniorní) překladatelky, které byly zrovna po ruce. A ještě jim knížku rozřízli napůl, ať jedna pracuje na první půlce a druhá na druhé, aby to bylo rychleji hotové.
A tak prostě nebyl čas se zamýšlet třeba nad tím, že hledět zpátky v čase by mohlo znamenat, že prachsprostě vzpomínal (nebo že by považovaly Jobse za až takového šikulu, že by měl kukátko, kterým by se dalo hledět o desetiletí zpět?). A že otáčet se dozadu by se možná taky nemuselo překládat doslovně.
Zároveň se však překladatelky držely hesla, že co čtenář, to blbec, a důsledně překládaly všechno.
Ideálně doslovně.
Včetně názvů písniček či kapel.
Isaacson pojmenovává některé podkapitoly podle Jobsových oblíbených písní, ovšem překladatelka názvy otrocky přeložila. Místo Here Comes The Sun se tak kapitola jmenuje Vychází slunce a místo Like a Rolling Stone čteme kapitolu Jako valící se kámen.
Ne, tohle mi fakt hlava nebere.
Fanoušci Beatles nebo Dylana (nebo kdokoliv, kdo se aspoň minimálně vyzná v hudbě) určitě anglické názvy pochopí mnohem snáz než překlady a dojde jim, o čem je řeč, protože písničky znají. A ten, kdo je nezná – tomu bude překlad beztak platný jako mrtvému zimník. Takže proboha proč?!
Na korektury není čas, spěcháme!
Překladatelky byly asi v časovém presu, ono přeložit skoro 700stránkovou knihu není zrovna prdel, a už vůbec ne, když o jejím tématu nevíte ani zbla. A tak se asi překlad trochu protáhl, načež v nakladatelství mávli rukou: „Na co korektury, to je zbytečný, rovnou to pošlete do tisku, ať to může co nejdřív do prodeje!“
Tím pádem v textu zůstaly i další příšernosti, vyšinutí z větné vazby a věty, které přetažené mozky unavených překladatelek prostě v originále nepochopily.
(rozkliknutím fotek se zobrazí i komentáře)
A co že jsou to ti Angry Birds?
Výše jsem se zmiňovala o tom, že dámy překladatelky nemají o technologiích ani šajn. Proč si to myslím? To vám vysvětlím záhy.
Když překládáte text o nových technologiích, narazíte tam na slova, která se prostě do češtiny přeložit nedají.
Nebo dají, ale nepřekládají se.
Novomediální čeština je anglicismů plná. Překladatelky Steva Jobse se ale rozhodly tato slova vymýtit a prostě všechno překládaly.
Předpokládám, že proto, že netušily, že se to v češtině opravdu používá.
Dotykový hrot. Co na tom, že se tomu normálně říká stylus.
Někde máte kapitolu překvapivě pojmenovanou anglicky… a pak najednou bác, Gorilí sklo. I když v češtině taky používáme pro tuhle technologii termín Gorilla glass.
„Táto, prosimtě, nevíš, co to maj bejt ty Angry Birds?“
Stejný problém nastává v kapitole věnované iCloudu. Překladatelka patrně nemohla přenést přes srdce, že by se tomu skutečně říkalo cloud, a tak to prostě… přeložila.
Jenomže pak narazila na cloudové služby a fakt nechápu, proč se jí nepozdávaly oblačné služby... :D
Když dva dělají totéž, není to totéž
Jak už jsem psala, knihu překládaly půl napůl dvě ženy. Překlad je tedy dost nekonzistentní co se týče toho, co překládat a jak to překládat. Obvykle by tyhle problémy měl napravit korektor, ale na něj evidentně fakt nezbyl čas nebo peníze.
Nejpůvabnější na tom je, že v takhle zfušovaném překladu vyšel zrovna životopis Steva Jobse, v němž je vlastně hlavním poselstvím, jaký byl Jobs neskutečně náročný, perfekcionistický a bazíroval na sebemenších detailech. Myslím, že kdyby viděl tenhle překlad, tak by ho kleplo.
A být Isaacsonem, asi bych nakladatelství Práh zažalovala za to, že mou knihu takhle zprznilo.
Děsný, asi si stáhnu „z oblak“ něco „vzteklých ptáků“, abych se uklidnila… :D
[email protected] -> nominace na Skřipec :)
Jako obvykle jsem tu knihu přečetla až s několikaletým zpožděním, tak nevím, jestli by to vzali :)
Možná už Jobs založil nějakou firmu v oblacích, tak si možná mysleli, že to tak je správně :-)
Skvěle jsem se u čtení článku bavil. :)
Ale nepochopil jsem tu část s poznámkou „Rozhodnutí nám tu trochu kolísají v rodu“. Mě se ta věta o těch rozhodnutích zdá správně. Jak to tedy má být?
Díky za komentář :)
U těch rozhodnutí jde o to, že jsou to ta rozhodnutí, mělo by tedy být „zcela jiná než ta, která“. Protože je to citace, dalo by se snést i „zcela jiná než ty, které…“ V překladu je to ale spatlané dohromady do „rozhodnutí jiná než ty, která…“ a to je jednoznačně blbě :)
Gorilí sklo pobavilo :D. Doufám, že jste poslala feedback nakladateli?
správne po našom „spätné kŕmenie“
Překlad děsnej, ale vůbec nejde o to, zda překládala žena nebo muž. Překládalo to nemehlo. Profesionální – klidně i humanitně vzdělaná překladatelka – si s tímhle nic moc textem v pohodě poradí – je to proboha beletrie a žádný manuál. Je to otázka překladatelské (a vydavatelské) profesionality, ne genderu. (Ledaže to byl vtip.)
Nedá mi to, musím. Máme v Čechách takový nešvar…zřejmě za to může Módní peklo a XXX věcí, co mě ser…, ale často narážím na opravdu samoúčelné kritizování, které nemá s konstruktivní kritikou (neplést si s negativním hodnocením) nic společného.
Jako profesionální překladatelka a tlumočnice, která má za sebou nejednu IT konferenci, jsem na Vámi vybraných perlách opravdu nenašla nic zásadního. Názvy písní, dobrá, avšak pokud mají i význam, a to názvy kapitol mají, pak s tím nemám problém. „Oblaka“ a „vzteklí ptáci“ jsou v „uvozovkách“. Překlad vznikal před 4 lety a obávám se, že tehdy cloudové služby v ČR nebyly tak rozšířené, jako dnes. Osobně jsem s mnoha IT specialisty polemizovala nad tím, zda to vůbec používat. Ze stylistiky jste vybrala dva možná lehce neobratné kousky.
Také prosím berte v potaz, že čtenářstvo knihy nemusí být jen technologičtí nadšenci a Apple uživatelé. A použiji-li Vaše vlastní vyjádření – není to příručka, je to beletrie.
Jinak je text na to, že dámy asi opravdu pracovaly osm hodin denně s šibeničním termínem poměrně hodně povedený. (jen tak na okraj, kolik je podle Vás standardní cena za překlad knihy?)
*konec kolegiálního výlevu překladatelky*
Musím souhlasit, hlavně s pasáží o Angry Birds a Cloudu. Kdyby byly překladatelky napsaly hra Vzteklí ptáci nebo Oblak, pak by se to za chybu jednoznačně pokládat dalo. Avšak právě ty úvozovky dle mého jasně ukazují na určitou nadsázku, možná na snahu překladatelek přiblížit i anglicky nehovořícím čtenářům, co ty názvy vlastně znamenají.
Paní Bělíková, a víte, co je v kontextu Dylanovy písničky onen „rolling stone“? To mě z uvedených perel bolí asi nejvíc. A upřímně taky moc nechápu vaši snahu překladatelky obhajovat. Možná za tím stojí nějaká kolegiální solidarita. Ten překlad je ale opravdu hrozný.
Pane Wednesday, ano, musela jsem uznat, že překlad se nepovedl. Ale prý se nakladatelství poučilo. Nutnost reagovat není až tak kolegiální, jako čistě lidská. I kritika se dá napsat konstruktivně, bez nutnosti dělat z překladetelek „ženské“ co nerozumí technice (trochu podezírám autorku z lákání kliknutí na senzační titulek). Kniha není o technologiích a největší nešvary překladu neleží v terminologii. A genderový stereotyp žije dál… Prostě jsem se ozvala jako člověk, humanista, co si (zřejmě naivně), že by se k sobě mohli ostatní chovat slušně. Toť vše.
Ano, titulek byl míněn nadneseně, a článek není žádná odborná studie, je psán tak, aby se čtenář ideálně při čtení pobavil, tudíž může místy přehánět.
Je to ale stejné, jako když jsem psala článek o The Devil Wears Prada, kterou překládal muž, který se evidentně v dámských módních značkách, kabelkách a rtěnkách nevyzná.
Přijde mi půvabné, že v tu chvíli článek nikomu nevadil, protože proč by chlap proboha měl znát odstíny rtěnek. Jakmile ale zmíním, že ženy rozumí technologiím méně než muži, hned je oheň na střeše a jsem nařčena ze sexismu. Ono totiž platí, že kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde :)
Ten se ke mě nedostal :) zato tento ano. Já Vás bít nechci, ale holt „hejty“, byť s nadsázkou, přitahují kliknutí a ta zase sponzory. Překlad je opravdu mizerný, a vy jste moc hezky nakousla A – „horké“ překlady, šité horkou jehlou, ale už ne B – notorické podhodnocení literárního překladu (málo času, málo peněz). A sama jako „ženská“ technologiím rozumíte. Jsem holt zavilá humanistka, a věřím, že by se lidi měli mít rádi, bez ohledu na pohlaví :)
Ja samozrejme pokladam za sexismus oba zminovane priklady. Opravdu mi prijde, ze zde musi byt nejaky problem, protoze psat takto protirecici si clanek postaveny na neuveritelne hloupych stereotypech mi opravdu pripada zavadejici.
Kolem 30 h za slovo, je to bida a malo ktery prekladatel je ochotny tak nizko jit, nicmene i neodbornik by mel byt schopny prelozit anglicke fraze a nesouhlasim s tim, ze kniha je urcena maminam doma u plotny, ktere neznaji Angry birds a Cloud, je urcena fanouskum Steva Jobse, primarne.
Z meho pohledu to je chyba nakladatelstvi / agentury, ze nedokazala sehnat dostatecne kvalitniho prekladatele a nejspis ho ani zaplatit.
S prekladatelstvim je to jako s kazdym jinym oborem – pokud se najde par mizernych prekladatelu, co budou delat mizernou praci za stovku na hodinu, a lide si nebudou vybirat knihy podle nakladatele, nema nakladatel duvod vybirat nekoho schopneho :)
Naprosto souhlasim se Vsemi Vasimi prispevky k tomuto tematu. Jak z profesionalniho, tak z lidskeho hlediska.
Skoda ze tento nazor je tu ponekud ojedinely…
LOL, skvělý článek, s dovolením jdu sdílet do LS.
Opravdu existuje české slovo „juniorní“?
Je to fujtajblový buzzword, uznávám :)
Jsem ženská, takže mám svoje težce vydřený It znalosti raději hned vysypat do koše, abych náhodou nebyla zaškatulkovaná jako nedostatečně genderově konformní? Jo, povedl se vám solidní clickbait, bohužel teda na úkor technologicky zdatných dam… fakt nedík.
Take me tento clanek docela (neprijemne) zaujal v tomto ohledu, predevsim, protoze si jej dovolila napsat zena a pritom tam sype jeden genderovy stereotyp za druhym. Bohuzel to neni jediny clanek na tomto webu, kde se toto deje. Asi za tim bude nejaky hlubsi problem, jinak si to nedovedu vysvetlit, predevsim pokud Klara sama pise, ze je „geek“ a miluje technologie.
Mě překvapuje jej je diskuze citlivá na feministickou notu-ted si představte, ze by to psal muž;)
Sorry ale preklad (priklady tu uvedené) jsou fakt hloupé. Reakce na to ma byt sklopit uši a zapsat si za ne jak to delat lepe, ostatni se zameji.
Zbytek hleda v textu co tam neni-projikuji sve vnímáni sveta a nesouhlas se svým názorem.
Ano, preklad je hloupy, ale to je nezavisle na tom jestli prekladatel je muz nebo zena. Je tedy naprosto zcestne spojovat nekompetentni preklad s pohlavim prekladatele.
Kdyby toto psal muz, tak bych mela uplne stejny nazor. Prijde mi, ze zde musi jit o nejake vnitrni spory nebo pocity neadekvatnosti, predevsim, protoze text napsala zena, ktera se „pysni“ zajmem o technologii.
Upozornuji, ze „feminismus“ neni sproste slovo a neni dobre jej tak pouzivat. Rovnopravna spolecnost je stejne dobra pro muze i zeny, a feminismus se nesnazi o nic jineho – jit zpet do stredoveku nema prinos pro nikoho.
Tak ctete knihy v originale a misogynisticky blaboly si odpuste.
Quite :D
Mno. Ano, asi by byly lepší vysvětlivky, než dávat neustále a opakovaně něco do uvozovek. Jinak tam ale na 700 stránkovou knihu zas tak moc neobratných vět není (zkuste si přečíst VŠ skripta – to z kteréhokoli roku – a ani to nemusí být překlad; nebo beletrii vydanou před dvaceti a více lety, to je teprv dílo). On není Bůh ani překladatel (jakéhokoli rodu, zde zcela bezpředmětné, nejde o manuál), ani korektor, no a co si budeme povídat, ani Vy (už vůbec ne s těmi větnými framenty hodnými Kačerovského plesku). Na zasmání u piva dobré, ale veřejně někoho pranýřovat je, dle mého názoru, méně inteligentní, než překlad sám, ačkoli opravdu za moc nestojí (snad odměnu za něj nedarovaly potřebným, protože by jim možná za tak směšný peníz ani nepoděkovali).
Howgh, domluvil jsem.
Kvalitní překlad, opravdu…..ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že to není o tom, jestli je překladatel muž, nebo žena… ;) Když jsem dělala korektorku technických překladů, tak naopak nekvalitní překlady po pánech převládaly, už jen proto, že mužských překladatelů byla většina – a padaly z nich úplně stejné perly…možná i horší. Naopak jsme měli dámu překladatelku, která ty chlapy strčila do kapsy. A konkrétně o počítačových a mobilních technologiích jsem toho věděla víc, než všichni naši překladatelé dohromady ;)
Takže bych si příště odpustila tu generalizaci…
Samozrejme, technicke schopnosti a umeni prekladat nemaji nic spolecneho s pohlavim. Clanek akorat apeluje na hloupe stereotypy.
Článek o ničem. Člověk, který ty termíny zná, nemá problém. Člověk, který je nezná, nemá taky žádný problém. Problém vidím v autorce článku Doporučil bych jí číst knihy v originále, když si všechny termíny umí přeložit.
Amen. A aplaus.
Takže, jak to tady čtu, by se měli propustit všichni korektoři a nechat překládat kdokoli, protoře čtenářům je to vlastně docela jedno, jak kvalitní jazyk čtou.
50% všech kixů jsou názvy. Angličtina má jedno šikovné pravidlo – názvy vždy velkými písmeny. S překladatelem-diletantem to však ani nehne.
To mi připomíná film Skála a generála Attorneyho :D Smutné…
ve Skale je tech vtipnej kixu ponekud vic… Stejne jako treba ve filmu „S nasazenim zivota“. Kdyz se Rene Russo dovola do American Southwest (cili do aerolinek)… a v ceske verzi se ve sluchatku ozve „Americký středozápad“ :D :D :D
Bohužel audiobook není o moc lepší. Martin Stránský to čte skvěle, ale produkce se nenamáhala s výslovností, takže to často tahá za uši.
Jsem naprosto zmatena, co podnecuje zenu napsat takovyto clanek. Jakozto zena, ktera vi o vede a technice vic nez vetsina technicky vzdelanych muzu opravdu nemam potrebu shazovat zeny pomoci takovych trapnych stereotypu, ktere jsou povetsinou prokazane jako skodlive kulturni vlivy. Snazi se takovymto zpusobem autorka prilakat pozornost a mozna respekt geeku/chlapu? Co ji k tomu vede takto plivat do vlastnich rad a tim znehodnocovat vlastni pozici? Timto si respektu muzu urcite neziska a uz vubec ne respekt zen, ktere maji opravdove technicke a vedecke znalosti.
Já naopak překládání výrazů jako „Like a Rolling Stone“ nebo „Angry Birds“ podporuji. Pomůže to čtenářům, kteří tyto reálie neznají, nemluví anglicky a nedokážou si tedy význam domyslet.
Je však veliká škoda, že překlad v tomto ohledu zůstává na půli cesty. Proč nejsou do češtiny přeloženy i „Wall Street Journal“, „Fortune“, „Apple“ nebo konečně „Steve Jobs“?
no jo, ale rolling stone v daném kontextu opravdu neznamená „valící se kámen“ :-D
„Štěpán Zaměstnání“
„Časopis ulice zdí“
Pěknej flejm, KlaPi, jen co je pravda… :D
Mně v knize nejvíc uarazil překlad slavného Jobsova „Stay hungry, stay foolish“ jako „Zůstaňte hladoví, zůstaňte hloupí“. To je jak Google translatoru. Totálně mimo.
Proc mam pocit ze tento vtipne a s nadsazkou napsany clanek nejvic vadi zakomplexovanym feministkam, cti slepicim?
Vadi predevsim vzdelanym a velmi uspesnym technicky vzdelanym zenam. Nadavat jim do „zakomplexovanych feministek“ je take ponekud ubohe, ale ocekavane ve spolecnosti, kde je vysoka uroven sexismu, jak take prokazalo mnoho statistik a sociologickeho vyzkumu.
ale techto vzdelanych a uspesnych zen by se tyket nemel – resp ony by to z toho mohly poznat a povznest se nad to
Naopak, vzdelana zena, ktera si uvedomuje dusledky techto stereotypu se ozvat musi uz z principu. Jiz jsem zde posilala odkaz na koncept „mikroagrese“ (micro agression) znamy v sociologii a psychologii. Tato odpoved je zase klasicky priklad tohoto fenomenu. Na Wikipedii je o tomto moc pekne sepsany clanek.
http://en.wikipedia.org/wiki/Microaggression_theory
Samozrejme podobne utocne prizpevky take poukazuji na nedostatek respektu k zenam a jejich pravu vyjadrit svuj nazor na problematiku, ktera se jich primo tyka.
Vzhledem k tomu „přízpěvku“ je evidentní, že mezi vzdělané ženy nepatříte a zbývá nám tak kategorie zakomplexovaná feministka.
Odsuzovat nekoho (dyzlektika) kvuli pravopisu znovu patri do kategorie uboheho chovani – toto se vetsinou na forech objevuje, kdyz dochazi vecne argumenty – v tomto pripade jsem zadne vecne argumenty nezaznamenala ani na zacatku. Opravdu doporucuji mene urazet a vice si treba o cloveku zjistit, kdyz uz jsme u te technologie a mozna se i trosku zamyslet nad slepym urazenim zen, ktere se jen deli o svuj relavantni nazor, na ktery maji demokraticke pravo. Naopak inteligentni clovek by se prirozene zamyslel nad tim, proc takove jednani (a clanek) technicky vzdelanym zenam vadi, nejsem zde jedina, bez toho aby hned ukvapene vsechny oznacoval za „zakomplexovane feministky“.
Podívejte, milá „dyzlektičko“, pokud mám vyjadřování jak Hotentot a vím to o sobě, tak buď se raději veřejně nevyjadřuji a když už ano, tak počítám s tím, že pak vypadám skutečně jako Hotentot a neschovávám se za „já za to nemůžu, já jsem dyslektik, dysgrafik, mám ten a ten syndrom apod.)
Vaše komplexy z toho, že jste ženská, úplně prýští.
Netuším, jaké máte vzdělání, ale na teorie pravděpodobnosti jste ve škole s největší pravděpodobností chyběla. Druhá možnost je, že kromě vyjadřování máte problémy i s pochopením textu. Dlouholetými zkušenostmi podložené vnímání „ženy většinou technice nerozumí“ totiž neznamená, že „žádná žena na světě technice nerozumí“ ani že „i sebeblbější chlap rozumí technice více než sebechytřejší ženská“ nebo že „ženská je méněcenná proto, že většinou technice nerozumí“. Znamená to pouze a jedině to, že pokud se vezme náhodný vzorek 100 ženských a náhodný vzorek 100 chlapů, tak je o dost větší pravděpodobnost, že technicky vzdělanějších bude víc chlapů. Tečka.
Vaše komplexy vám však zabraňují tuto skutečnost vnímat takovou, jaká je a budete za tím, že ženské většinou nemají takový technický talent, vidět nějaký útok na ženské pohlaví (raději napíšu „genderový atak“, abyste mi s vaším newspeakem lépe rozuměla). Vtip je v tom, že nic takového tam není. Každý umí lépe něco jiného a to, že ženská většinou nemá takové technické chápání jako chlap neznamená, že chlapi zase spoustu věcí nezvládají hůř než ženské nebo že jeden je kvůli tomu horší než druhý.
Takže ve zkratce – protože nikdo tady v diskuzi ani v článku nepsal, že všechny ženské jsou špatné/méněcenné/horší/technicky neschopné a přesto máte potřebu se vůči tomu neustále vymezovat (tzv. fenomén „trvale udržitelné krávy“ – a pro jistotu dodám, že v tom NENÍ žádná narážka na ženské, můžete si zagooglit), je zřejmé, že buď máte silné problémy s chápáním textu a nebo – což vidím jako pravděpodobnější – vám feministické komplexy znemožňují střízlivě hodnotit situaci a zbytečně tu pak vedete svatou válku za „demokratické právo žen na relevantní názor“ (které jim, minimálně zde v diskuzi, nikdy nikdo nebral) a máte jiné podobně ujeté projevy.
Je mi vás skutečně líto a přeju vám, ať najdete v životě štěstí a klid. Věřte, že je úžasné, když si člověk může dovolit nadhled a nevyskakuje kvůli každé blbosti jak čertík z krabičky s pocitem, že zachraňuje svět.
Pro ty, co se stotoznuji s timto nepravdivym tvrzenim pana Igora:
Dlouholetými zkušenostmi podložené vnímání „ženy většinou technice nerozumí“
Doporucuji nastudovat neco na toto tema, napriklad:
http://gender.stanford.edu/news/2011/is-female-brain-innately-inferior
Mnoho dalsiho vyzkumu v psychologii a neurologii potvrzuje, ze co se tyce matematickeho a technickeho talentu, zadny opravdovy rozdil mezi muzi a zenami opravdu neexistuje, naopak, „pozorovane“ rozdily jsou dane kulturou a vychovou. Toto potvrzuji i me dlouholete zkusenosti behem me kariery ve vede a technice. Na podlozeni techto faktu doporucuji porovnat statistiky poctu studentu na technickych oborech v ruznych zemich, napriklad v Iranu, kde je jsou vedy a technika povazovany za „holcici predmety“, bylo do nedavna 70% studentu na univerzitni urovni v techto oborech zen. Toto by prinejmensim melo donutit nektere vnimavejsi lidi k zamysleni.
Jen vice urazek a patronizujici „poplacani po hlave“ :) a nic konstruktivniho jsem od Vas nevidela. Pisete „Netuším, jaké máte vzdělání, ale na teorie pravděpodobnosti jste ve škole s největší pravděpodobností chyběla.“ – tak akorat znovu doporucuji zagooglit, vystupuji narozdil od Vas pod svym jmenem. Analyzu o „komplexech“ bych nechala odbornikum spatricnymi informacemi, usudek o slusnosti jednani a inteligenci vyjadrovani si muze kazdy udelat zde rovnou. Timto se s Vami loucim a doufam, ze se jednou naucite respektovat zeny a zaradit se do 21. stoleti.
Tak jsem si zagooglil. Pokud jste tedy teorii pravděpodobnosti měla a pochopila ji, pak vám zcela chybí schopnost pochopit psaný text. Potom je skutečně jakákoliv diskuze zcela zbytečná.
No nic, posílám z pravěku pozdravy duševně vyrovnané emancipované ženě do 21. století a když dovolíte, půjdu si ulovit nějakého mamuta a zkontrolovat, zda naše ženy už mají rozžvýkané všechny kožešiny.
Vy nevíte, co je feminizmus a to slovo používáte jako nadávku (spojení s „zakomplexovaným“). Že by mysogynní mužský šovinizmus? :-)
Dámy, hovořící o sexismu, vysoce vzdělané a velmi úspěšné… nemáte pocit, že vám přecejen něco chybí? Co třeba smysl pro humor a nadhled, ty nepostrádáte?
Nicméně nezbývá než zopakovat – rychlé, málo placené a jazykově ledabylé překlady jsou sice špatné řešení, ale zdá se, že většina českých čtenářů si kvalitní a zkorigovaný text stejně nezaslouží, protože po něm netouží.
Milý/á Makovice,
bohužel, humor jsem v článku nenašla, alespoň ne takový, který by ve mě budil byť sebemenší úsměv. Ale účel to splnilo a ať se kdokoli rozhořčuje nad článkem jakkoli, autorce zcela jistě přinesl zdvoj až ztrojnásobený zájem o blog, který je jinak poměrně průměrný. Takže bravo, slečna, která sebe sama nazývá mediální mrdkou, zvítězila.
Nicméně děkuji za Váš dovětek ohledně literárních překladů. Ono to platí, bohužel, pro kvalitní cokoli. Třeba kvalitní titulky k filmu. Nebo kvalitní pečivo…ale to jsme někde jinde.
Přeji hezký den.
HB
Soucasti vseobecneho vzdelani je samozrejme take povedomi o zakladech sociologie a psychologie, tedy i konceptu „mikroagrese“, ktera popisuje argumenty o „smyslu pro humor a nadhled“ jako velmi typickou reakci na situaci, kdy toto chovani kdokoliv popisuje nebo se proti nemu dokonce ohrazuje. Pokud tento termin neznate, doporucuji si vyhledat „micro agression“ na Wikipedii, maji tam velmi vystizny clanek s mnoha prehlednymi priklady, ktere presne popisuji Vas argument, samozrejme odkazy na odbornou literaturu jsou jeste lepsi. Vzhledem k tomu, ze jsem si tohoto fenomenu velmi dobre vedoma, tak je mi jasne, ze nemohu na toto chovani reagovat „s humorem“, jelikoz presne takove reakce dale prohlubuji tyto skodlive stereotypy a ty pak vedou k predsudkum a nerovnopravnosti ve spolecnosti. Poukazat na nevhodnost takoveho chovani je tedy jedina moznost, ktera vede ke zlepseni situace.
Očividná fušeřina. Ale ono se není co divit… když hoří termíny, klidně se na překlad najme levný amatér na doporučení nějakého známého, protože: „On/ona to umí. Překládal/a kamarádce tezi bakalářky a občas dělá titulky k seriálům.“
To, že největší kvalifikace dotyčné/ho je, že se s s ním dobře chlastá, případně je to pohledné děvče, je už vedlejší.
Ostatně, je zásadním úkolem překladatele, aby se zorientoval v terminologii tématu, které překládá, a měl cit i pro posun výzamu na základě kontextu. Uvedené příklady jsou zábavnou ilustrací toho, že „překladatelky“ rozhodně nebyly správně jazykově vybavené. A že to vydavateli bylo jedno.
Dámy, prosím, uklidněte svou uraženou hrdost.
Co mě vedlo k napsání článku a o čem článek je, to je špatně odvedená práce překladatele, a je úplně jedno, jestli je to žena, muž, nebo hermafrodit.
Článek bych napsala tak jako tak, i kdyby tu knížku takhle blbě přeložil třeba mimozemšťan.
Kdybyste se nenechaly vytočit provokativním titulkem, možná byste si i všimly, že v textu nikde nemluvím o tom, že to zvoraly proto, že jsou ženy – píši, že to zvoraly proto, že tématu nerozumějí. Tak mezi řádky nehledejte něco, co tam není :)
Amen to that… :)
Netvařte se, že titulek k článku nepatří. Dává mu důležitý kontext. Váš titulek ho nastavuje naprosto explicitně a v textu, tuto podle vás „provokaci“, nijak neusměrňujete.
Naopak, dále ho podporujete. Viz tento odstavec, který jsem si dovolil genderově obrátit, aby to šlo více vidět:
„Nevím, co nakladatelství vedlo k tomu, zadat překlad dvěma mužům, kteří o těhotenství nevědí vůbec, ale vůbec nic. V tiráži se sice dočtete, že knihu redigovali a jazykově korigovali další tři páni, text ale vypadá, jako by ho korektorka ani neviděla, a bohužel ani odborná lektorka knihu nezachránila.“
Problém je, že těhotenství je ženské téma. Ale to, že technologie patří jen mužům, je stereotyp, který tímto článkem posilujete.
Dobrý den, pane HeWeRe,
zaprvé, nikde nepopírám, že titulek k textu patří.
Zadruhé, váš příklad s těhotenstvím je dost mimo, protože pokud vím, zatím neexistuje způsob, jak by si muži mohli těhotenství prožít. Ženy se s technologiemi ale mohou seznámit celkem bez problémů a nepotřebují k tomu žádný zázrak vědy. Proto v tomto případě porovnáváte hrušky s jablky. Vámi citovaný odstavec má v textu jen upozornit na to, že kdyby překladatelky měly dobrou vůli, mohly si potřebné informace velmi snadno nastudovat a dohledat. Korektury a redigování navíc s technologiemi nemá mnoho společného, korektorky se měly především ujistit, že je kniha správně česky, což se také nestalo.
Podle vaše komentáře jsem nabyl dojmu, že smysl článku by měl čtenář hledat až v textu a že titulkem by se neměl vytáčet. Pokud to tak není, tak nerozumím jakou informaci se snažíte sdělit.
Příklad je přesný k tomu, co jste napsala. Máte zajímavou vlastnost publikovat text a pak se bránit, jak jste to vlastně myslela. Pokud myšlenku vyjádříte nepřesně, napsala jste to špatně. Můžete to opravit, ale vzhledem k tomu, že titulek článku i jeho znění necháváte, předpokládám, že jste s ním spokojená. Vaše komentáře jsou tedy jen obrana, protože si kritiku pravděpodobně berete osobně, aniž by vás jakkoli zajímal faktický obsah reakcí.
Takže jakákoli další diskuze je zbytečná. Přeji pěkný den.
Titulek i text velmi jasne a vseobecne mluvi jen o genderovych stereotypech a to okecat nejde, zari to z celeho textu. Velmi jasne davate najevo, ze podporujete a dale propagujete stereotyp, ze zeny nemaji nadani pro techniku – pritom paradoxne jste take zena. V tom, ze se toto deje me pak dale utvrdily dalsi vase clanky, napr. o Devil Wears Prada. Urcite bych se zamyslela nad tim, jak vas budou vasi ctenari vnimat a hlavne jaky typ ctenaru chcete mit. Lide, kteri se vyjadruji jako pan Igor napriklad? Pokud toto je vase cilova skupina, tak jste na dobre ceste. Pokud ovsem mate zajem o namixovane, zcestovale a technicky vzdelane publikum, tak doporucuji se zamyslet nad stylem psani a obsahem.
…alles klar. Prostě titulek byl clickbait, zabralo to, naše chyba, že jsme se nechali/y takhle natrollit. Jinak Váš blog je nuda, není důvod číst ani diskutovat dál. Tak čau : )
Knížku jsem četl… Prvně se zvědavostí, s každou stránkou narůstalo zklamání a znechucení, které ještě umocnila zpatlaná publikace na iBook Store, kde cca od 1/3 knihy nebylo členění na kapitoly, což v následné aktualizaci bylo opraveno – aspoň tedy toto, všechny moje poznámky o chybách (byť Jablíčkářem vyžádané) zůstaly patrně zcela bez povšimnutí (tedy nejsem schopen na 100% ověřit, odmítám ten zmetek číst ještě jednou.
V každém případě je tato kniha jasným argumentem proč se učit cizí jazyk a nebýt obětí diletantismu podobných „překladatelů“. Po této zkušenosti vždy kontroluji vydavatele a překladatele, abych si od stejné skupinky ještě někdy něco omylem nekoupil…
Dojedl jsem syrového mamuta a tak si mohu dovolit ještě jeden, poslední komentář: Kateřina tu píše:
=====
Pro ty, co se stotoznuji s timto nepravdivym tvrzenim pana Igora:
Dlouholetými zkušenostmi podložené vnímání „ženy většinou technice nerozumí“
Doporucuji nastudovat neco na toto tema, napriklad:
http://gender.stanford.edu/news/2011/is-female-brain-innately-inferior
Mnoho dalsiho vyzkumu v psychologii a neurologii potvrzuje, ze co se tyce matematickeho a technickeho talentu, zadny opravdovy rozdil mezi muzi a zenami opravdu neexistuje
=====
Protože Kateřina je vysoce vzdělaná emancipovaná žena, nevěřím ani za mák tomu, že vůbec nepochopila, o čem je řeč. Domnívám se tedy, že se zcela záměrně snaží o manipulaci se čtenáři tím, že stáčí téma někam úplně jinam a podsouvá mi něco, co jsem nikdy neřekl. To se mi pranic nelíbí.
Nejprve rozporuje moje tvrzení, že „ženy většinou technice nerozumí“ a to tím, že prý „mají stejný talent jako muži“. Všimněte si, že o tom, zda někdo má či nemá talent jsem nenapsal ani písmenko, co je to tedy za argumentaci? Hned kousek dál mé tvrzení o tom, že ženy skutečně většinou technice nerozumí, sama potvrzuje. Konkrétně tím, že připouští: co vidíme (tedy to, že ženy většinou technice nerozumí), „je dano kulturou a vychovou.“. Já jsem neřešil, PROČ tomu tak je, ale pouze konstatoval, ŽE tomu tak je. Fajn, Kateřina přišla s tím, že je to dáno kulturou a výchovou, proti tomu se nedá nic namítnout. Ale vůbec to nesouvisí s podstatou věci, že mnou popisovaná skutečnost je prostě fakt.
Jenže v té chvíli začnou pracovat komplexy naplno a namísto akceptování skutečnosti „ženy většinou technice nerozumí“ to začne vnímat jako útok na podstatu ženské emancipovanosti nebo „genderový stereotyp“. Přitom to není nic jiného než aplikace pravděpodobnosti (to je ta disciplína, o které tvrdím, že ve škole nepochopila) v praxi. Pokud u nás technice rozumí např. 40 chlapů ze sta, ale jen 10 žen ze sta (bez ohledu na příčinu! tohoto stavu), tak pokud potkám ženskou, mám 4x tak menší pravděpobnost, že bude technice rozumět než kdybych potkal chlapa. Vtip je v tom, to není žádný stereotyp nebo předsudek, to je jednoduchá matematika na úrovni střední školy.
Doporucuji nastudovat vyzkum ze Stanfordu a dalsi podobne clanky na toto tema, kterych je na Internetu hodne. Take muzete overit statistiky z Iranu a pod. Koncept podminene pravdepodobnosti mozna znate take. Ve vede se tomuto konceptu rika „biased sample“. Misto vlastni neadekvatni statistiky, ktera neni poradne formulovana ani vypocitana, tedy doporucuji dale studovat a zajimat se, jak to opravdu je s technickym talentem mezi zenami a jaky vliv maji podobne vyjadreni na mlade generace kluku a holek, kteri dnes premysleji o tom, co budou jednou chtit delat. „stereotype threat“ je velmi znamy a hodne studovany fenomen v sociologii a „osobni pozorovani“ a z toho vydedukovana „pravdepodobnost“ jednoho „pracloveka“ tento fakt vyvratit nemohou.
Naposledy zduraznim, ze technicky talent a predispozice jsou mezi muzi a zenami uplne stejne, coz take potvrdil dnesni vyzkum. To, ze v nekterych mistech mene zen voli karieru ve vede a technice, je tedy jen ukazkou mistni kultury a stereotypu. Tyto stereotypy vychazeji z lidi, z toho co rika Igor a ve svem clanku pise Klara. Toto chovani tedy vytvari tzv. „stereotype treat“ a tim prohlubuje nerovnost ve spolecnosti. Je tedy velmi dulezite se zamyslet nad vlastnim chovanim a urcite je extremne dulezite vedet odkud tyto nerovnosti pochazeji a co muzeme kazdy udelat, aby se toto zmenilo.
Mno, pláčete pěkně, ale asi na špatném hrobě, „Social Justice Warriors“ holt probublali ze Států až k nám. Vámi aplikovaná logická argumentace jen utvrzuje Vaše zařazení do nějaké té škatulky à la cis-genderový samčí falokrat (utlačovatel?). Diskutovat je nemožné, zbytečné a kontraproduktivní.
Kdysi mel po jedne takove prekladatelce otec korigovat dokumentaci jakehosi zabezpecovaciho drazniho systemu. Pote, co agenture poslal „seriove zarezy“, „ruchadlo“ a dalsi perlicky, to nakonec radsi nechali dodelat jeho ;-)
Jinak uzasne je jeste prelozena kniha „Dilbert a jeho principy“, opravdu doporucuji ;-)
A to jsem si nedávno myslel, že nejhorší překlad, co kdy lidstvo vytvořilo, je česká verse Písně ledu a ohně (Hry o trůny). Skvělej článek, neumim si představit, jaký parodie na lidi tyhle překlady páchaj. Špatný platový ohodnocení fušeřinu neomlouvá; v době, kdy anglicky umí úplně všichni (až na pár negramotnejch výjimek) se překladatel z angličtiny prostě musí smířit s tim, že mu tahle práce moc nevynese.
A gratuluju ti k tomu shitstormu, co jsi vyvolala v komentářích, ohledně nadpisu. Absence nadhledu a přebytek volnýho času je vražedná kombinace.
Ach jo…Ono to bohužel není to samé, umět anglicky a umět překládat, ale protože si to kdekdo myslí, dělají překlady lidé, co to neumí a ostatní na to pak nadávají a tvrdí, že překlady nejsou potřeba, jelikož jsou stejně zmršené. A upřímně, proč tedy ty překlady čtete? Proč je vlastně kdokoli čte? Proč se vlastně překládá?
Paní Bělíková, naprosto s Vámi souhlasím. Jsem vystudovaná překladatelka, překlady se živím 15 let a s každým rokem jsem s kritikou opatrnější. Až někdo předloží lepší překlad celku, můžeme se bavit o tom, který překlad je lepší.
No, potěš koště, pak ty překlady mají vypadat slušně, když to dělají a obhajují kotrmelíny jako vy a další v týhle diskusi. Bože, vraťte maturitní vysvědčení, protože vysokou mít nemůžete ani náhodou. A jděte vařit do Ordinac s Láďou hruškou…
Vrazedna kombinace je spis nedostatek casu premyslet a neochota videt souvislosti.
„v době, kdy anglicky umí úplně všichni (až na pár negramotnejch výjimek) se překladatel z angličtiny prostě musí smířit s tim, že mu tahle práce moc nevynese.“
– Je trochu zvláštní, že tak lehce nálepkujete to či ono (ty či ony), a přitom sám napíšete poznámku, která zrovna nevypovídá o vaší dostatečné informovanosti či znalosti problematiky.
Zaprvé, anglicky zdaleka neumí úplně všichni (pro negramoty se knihy překládat nebudou).
Zadruhé, překládáním z angličtiny jako takovým se dá dobře uživit (a ne, opravdu to nemusí znamenat 20 hodin před monitorem denně).
To, že finanční ohodnocení literárních (umění, beletrie…) překladů je oproti překladům korporátním (firemní materiály, software atd.) slabší (rozdíl vynikne zejména v případě, kdy jsou korporátní překlady realizovány pro zahraniční klienty), je věc jiná. To je způsobeno různými (lokálními) faktory, ale rozsah znalosti angličtiny v populaci bych mezi ně nepočítal.
Viz např. tabulka na následující stránce, která ukazuje, že navzdory předpokládané v čase rostoucí znalosti cizích jazyků se počet překladů z cizích jazyků v letech 2006-10 zvyšoval (mezi relativně nejpřekládanější jazyky přitom patří i slovenština):
http://www.czechlit.cz/odkazy/cesky-knizni-trh/
Je mi lito, ale titulek skutecne vypada jako clickbait. V tomhle naprosty souhlas s Katerinou Falk.
Musím říct, že komentáře pod článkem mě baví víc než článek samotný – jedni se rozohńují, jak je to strašné, druzí obhajují, že je to vlastně jedno. Za mě smutným faktem zůstává, že podobné knihy čtu raději v originále nebo si počkám na reedici s novým překladem. Už jen ty názvy kapitol bolí – s Jobsem máme na hudbu podobný vkus a módě českých cover verzí jsem nikdy neholdovala (možná až na Petra Kalandru a ASPM). A vyloženě mě pobavil komentář obhajující „oblak“ nebo „vzteklé ptáky“ tím, že před čtyřmi lety to v ĆR nebylo tak rozšířené jako dnes. To je fakt názor na odstřel – neřekla bych ani popel, kdyby to bylo 4 roky po revoluci, ale v roce 2011 tohle není omluva, za tu dobu se už dávno ustálil postup přejímání technické angličtiny do češtiny pokud možno beze změn, jinak vznikají nedorozumění a zmatky. Připomíná mi to česká pojmenování funkcí v Excelu – když jsem doma přišla na to, že „IF“ se mi po upgrade MS Office změnil na „KDYŹ“ a pak jsem viděla naprosto šílená pojmenování ostatních funkcí, tak jsem málem upustila kafe a čelist. Tohle jsou prostě věci, co se nepřekládají a uvozovky tam opravdu nepovažuji za „nadsázku“ překladatelek, ale za výraz jejich nejistoty v překladu. A musím souhlasit s názorem, že nejde o genderově omezenou věc. Pokud měl někdo z vás šanci číst jakoukoli technickou normu přeloženou do češtiny, tak tam vznikají mnohem horší věci, nejspíš od inženýrů na penzi (vážně si jinak nedovedu představit, kdo to překládá).
hahahahahahahaha. Analýzou článku k paralýze.
„anglikanismů“
Jauvaujs. Opravit, prosím. Anglikanismy by byly prvky anglikánského ritu, přejaté katolíky či pravoslavnými. Použití anglického slova či vazby v jiném jazyce je „anglicismus“.
No vida, děkuju moc! #sorryerror, opraveno :)