Jméno růže

V rámci doplňování vzdělání jsem sáhla po této mnohými doporučované klasice od Umberta Eca (v zásobě mám ještě film se Seanem Connerym, na ten se taky moc těším). Zápletka knihy je vážně skvělá, ačkoli filosofické a náboženské rozhovory či popisné pasáže (například tympanon nad vstupem do chrámu) mě trochu deptaly. Nechci tu ale recenzovat knihu. Respektive chci, ale pouze vydání. Dostalo se mi do ruky vydání, jehož přebal je tady na obrázku – rezervovala jsem si ho v městské knihovně a právě na tento výtisk bylo nejmenší množství rezervací, lidé asi věděli, co čeho jdou. Můj dojem z díla je trochu rozpačitý, protože toto vydání (Český klub, 2008) je plné překlepů a chyb. Skoro na každé stránce jsem nějakou chybu našla, a nešlo jen o zmíněné překlepy, našly se i hrubé chyby (dvěmi, velice oblíbené slovní spojení strhané rysy apod.). Špatně psaná cizí slova, špatně psaná slova přejatá… zkrátka na tomto vydání patrně nepracoval žádný korektor a podle toho to taky vypadá. Měla jsem skoro chuť si chyby zažlutit a pak s knihou zajít za vydavatelem a pořádně mu ji omlátit o hlavu, to si ale nemůžu dovolit, protože je z knihovny. A bylo by mi líto vyhodit peníze za takový hnus jen proto, abych ho mohla hodit na hlavu vydavateli, že. Musím ale říct, že mi (protože jsem detailistka a zvlášť co se jazyka týče) ta spousta chyb dost zkazila požitek z knihy. Dočetla jsem trochu rozčarována a dost naštvána, ale ne koncem děje, ale spíš tím neskutečným množstvím chyb, které jsem v knize během čtení odhalila. A to jsem ještě nečetla moc pečlivě, takže je možné, že je jich tam mnohem víc. Takže fuj fuj fuj, takhle už ne! Kdyby chudák Umberto Eco byl už po smrti, řekla bych že se v hrobě obrací. Zvlášť díla známých a uznávaných autorů by snad měla být pořádně kontrolována, aby se na nich neděla taková zvěrstva, nebo ne?