• Domů
  • O mně
  • Jak na socky
  • Správa sociálních sítí
  • Kontakt
  • Nav Social Menu

    • Facebook
    • Instagram
    • LinkedIn
    • Twitter
    • YouTube
  • DOMŮ
  • O MNĚ
  • Rubriky
  • JAK NA SOCKY
  • SPOLUPRÁCE
  • KONTAKT

KlaPi.cz

Err… Erasmus aneb Dwi’n dysgu Cymraeg

Ze života

25 Čvn

Za posledních několik týdnů jsem přečetla spoustu knížek, které mě nabily energií do psaní. Jediná chyba na tom všem je, že moc nemám o čem psát, a tak jsem usoudila, že vás aspoň oblažím vyprávěním o tom, jak jsem si na fildě zařizovala výjezd na Erasmus. Zatím ještě není všechno dílo dokonáno, ale přece jen…

„Jé, vy to máte takový blbý, no…“

První várku informací jsem se dozvěděla na informačním semináři, který se konal na hlavní budově FF UK někdy v listopadu. Byl pro všechny studenty všech filďáckých oborů, ať už bakalářských nebo magisterských, a hodně se tam propíralo uznávání předmětů. Po skončení jsem se tedy vypravila dolů za paní vedoucí zahraničního oddělení se slovy: „Dobrý den, já bych se chtěla zeptat na jednu věc ohledně toho uznávání předmětů, totiž, abyste rozuměla, já jsem ze Studií nových médií…“ načež mě dáma okamžitě přerušila slovy „Jé… no, vy to tam máte takový… blbý, no.“ Poprvé mi v hlavě zasvítila varovná kontrolka s nápisem A kurva!, načež mi dáma vysvětlila, že vyjet na SNM na Erasmus rovnou znamená prodloužit si studium o rok. Tázala jsem se tedy ještě na to, jak to chodí s výjezdem přes jinou katedru, protože mě upřímně řečeno destinace nabízené Ústavem informačních studií a knihovnictví moc nezaujaly. „A kam byste chtěla jet?“ zeptala se dáma, na což jsem odpověděla, že nejradši do Anglie, případně pak do některé z frankofonních zemí. Odpověď zněla: „Anglii ani nezkoušejte, to nemá smysl, tam chtěj všichni, takže tam bývá vždycky obrovský převis uchazečů, tam nemáte šanci se dostat. U frankofonních zemí je to o něco lepší, pokud byste jela třeba do Belgie nebo tam někam, ale Francie bývá taky dost narvaná. Vždyť váš ústav má hezké smlouvy s Finskem, proč nejedete do Finska?“ Vysvětlila jsem dámě, že mě Skandinávie moc neláká, a zvlášť Finsko ne, protože je tam na mě moc zima, načež mě začala přemlouvat, ať to ještě přehodnotím, že Finsko je strašně super. Odmítla jsem jí vysvětlovat, že do Finska mě nikdo nedostane ani za zlaté prase, a radši se s ní rozloučila a vytratila se s pocitem Že se na to radši nevyseru.

Motivační faktor Jitka a hledání, kam vyjet

Získané informace jsem nechala nějakou dobu vyhnít, zatímco jsem se psychicky víceméně srovnávala s tím, že pokud někam vyjedu, studium si o rok prodloužím. Zároveň jsem se víc zahrabala do francouzštiny, protože jsem očekávala, že pokud někam chci jet, budu ji tedy potřebovat, a moje dosavadní znalosti mi ke studiu dostatečné nepřišly. Když jsem se pak po Vánocích setkala s @JitkouE a povídaly jsme si o tom, jak byla rok v Londýně na Erasmu a jak to bylo super, touha někam vyrazit se ve mně znovu probudila a já začala procházet sáhodlouhé tabulky na stránkách fildy se seznamy všech škol, s nimiž má fakulta smlouvy. Pokoušela jsem se najít zajímavé univerzity v zajímavých destinacích se zajímavými obory, které by mě zajímalo a bavilo studovat, což bylo samozřejmě trochu hledání jehly v kupce sena. Když jsem nějakou tu školu a obor (zpravidla knihovnický) našla, dívala jsem se ještě do databáze studentských zkušeností na to, jak se lidem na té škole líbilo. Usoudila jsem, že si jako „záchytnou možnost“ dám přihlášku přímo přes náš ústav do Bruselu, i když se mi tam ani trošku nechtělo a evaluace taky nedostával nijak zářné. Další školou, kterou jsem si vybrala, byla Université Paris 8 v St. Denis – Vincennes, kde mají přímo podobor nouveaux médias, který zněl poměrně slibně. A pak mě lákala ta Velká Británie. Prvně se mi po troše googlení zalíbila Middlesex University of London svými mediálními obory, ale vědoma si slov paní vedoucí zahraničního oddělení jsem po Londýně radši ani nepokukovala. Ovšem prohrabávat se weby všech možných univerzit a hledat, jestli by tam neměli něco novomediálního, to vypadalo na hodně dlouho – a tak jsem si nakonec vzpomněla na to, jak jsem si vloni na přelomu jara a léta, když jsem měla podanou jedinou přihlášku na Stunome a chytila mě hysterie, že mě určitě nevezmou, vymýšlela záchranný plán, který jaksi vyplynul z příjemného rozhovoru s Martinem Štollem, rektorem Literární akademie Josefa Škvoreckého. Usoudila jsem tehdy, že pokud neuspěju na SNM, sáhnu do úspor po tatínkovi a zkusím se dostat aspoň na nová média na literární akademii. A při zjišťování dalších informací o dané škole jsem také narazila na informaci, že jejich studenti vyjíždějí na Erasmus do Velké Británie, do waleského městečka Bangor, kde je velmi slibně znějící obor s názvem Creative Studies, propojující média, nová média a tvůrčí psaní, tedy něco, co by se mi fakt líbilo. Stačilo mi jen pár kliknutí, abych si našla, že s Bangor University má smlouvu filďácká katedra muzikologie, a tak jsem se začala chystat na únorové otevření webapps a podávání přihlášek.

Přijímací řízení aneb motivace

Od jiných studentů (nejen) jiných fakult jsem znala historky o sáhodlouhých přijímacích pohovorech v cizím jazyce a další hromadě papírování s přihláškou spojenou, takže jsem měla celkem obavy, co mě čeká. Nakonec, když jsem v systému viděla, že na Middlesex University se hlásí jen jeden člověk a místo je tam pro dva, impulzivně jsem se rozhodla, přihlášku do Bruselu zrušila a místo toho si tam přihodila ještě jednu londýnskou. Říkala jsem si, že je to vlastně jedno – přinejhorším nepojedu nikam, ale budu si aspoň moct říct, že snaha byla. Zároveň jsem také došla k názoru, že když už budu studium prodlužovat, můžu si klidně Erasmus dát až na letní semestr, kdy tam bude, podle mě, snad hezčí počasí. Kromě podání elektronické přihlášky jsem ale musela také splnit další povinnosti, nebylo to ale tak zlé, jak jsem se původně bála. Na katedře muzikologie chtěli můj motivační dopis (česky) a doporučení od koordinátorky našeho ústavu (taky česky). Nikoho nezajímalo, jestli vůbec anglicky umím. Můj boj. Ústav anglofonních literatur a kultur (přes koho jiného bych taky mohla chtít jet do Paříže, že! :D) vyžadoval jen papírovou přihlášku se sepsanými předměty, které by mě zajímaly. A katedra psychologie, přes kterou jsem se nakonec přihlásila do Londýna, neměla na webu o Erasmu žádné informace, požadavky, ani deadline, do kdy by probíhalo přijímací řízení, tak jsem to prostě riskla jen s elektronickou přihláškou.

Těžký výběr, neboli kam s ním?

Vyjádření z muzikologie, že tedy přes ně do Walesu jet můžu, mi přišlo pár dní po ukončení výběrového řízení. O dalších pár dní později mi přišlo i vyjádření, že mě berou do Paříže. Doufala jsem, že mi nenapíší i z psychologie, že můžu jet i do Londýna, protože to by byla už tuplovaná Sofiina volba, ale ti se „naštěstí“ vůbec neozvali – vzhledem k mlčení jejich webu ani nevím, jestli vůbec letos to výběrové řízení vypsali nebo co. Začala jsem v sobě tedy svádět boj. Paříž – moje milovaná Paříž! Nebo Anglie, kde jsem ještě nikdy nebyla?  Francouzština, která mi přijde sexy, nebo radši angličtina, kterou umím lépe? Wales, kde koleje stojí 550 Eur měsíčně, nebo Paříž, kde stojí jen 350? Usoudila jsem, že si budu muset najít jeden z večerů, kdy si prostě sednu a sepíšu si u obou destinací plusy a mínusy a podle nich se pak racionálně rozhodnu. Nakonec to ale dopadlo trochu jinak.

Kterak se student Stunome rozhoduje, kam pojede

Jednoho pátečního večera se mi nechtělo vůbec nic dělat, a tak jsem si u internetu vesele prokrastinovala. A nějak mě napadlo otevřít si Google Earth a… zajet se mrknout do Walesu. Nejprve jsem trochu zkoumala univerzitní městečko Bangor a jeho malebné domky, pak jsem si prohlédla nedaleký Menai Bridge, který je na Google Earthu i vymodelovaný 3D. Posléze jsem jen tak brouzdala krajinou a občas se zastavila tam, kde to vypadalo, že se v lese nebo v poli ukrývá nějaký zajímavý dům. Vždycky jsem si rozklikla okolo se povalující fotky a kňučela, jak je to krásné a jak by se tam hezky procházelo a fotilo. Našla jsem na internetu taky mapku nejvýznamnějších hradů ve Walesu a zjistila, že část z nich je poměrně nedaleko od Bangoru, a navíc byly na Google Earthu taky ve 3D. Strávila jsem celý večer googlením dalších informací, dohledáváním historie téhle části Walesu, zkoumáním nejsnazší dopravy tam, zjišťováním, kde jsou v Bangoru univerzitní koleje a podobnými věcmi, a zakončila to vše tvrzením, že do Paříže se přece můžu podívat kdykoliv, ale do Walesu se asi bez Erasmu nikdy nepodívám. A bylo rozhodnuto.

Smolím maily anglicky, dostávám odpovědi velšsky

Začátkem května se konal další informační seminář, kde nám „nominovaným“ bylo odvykládáno, jak máme dál administrativně postupovat, pro jistotu kdybychom nebyli s to si to přečíst na webu. Já ke své hrůze zjistila, že jsem ve webapps vedena jako nominovaná do Paříže, takže jsem ještě s naštěstí poměrně vstřícným Prokopiem domlouvala změnu, že chci jet spíš do Bangoru. Bylo mi taky vysvětleno, že si musím vyjednat souhlas zahraniční školy, že tam mohu vyjet i přes jinou katedru (a bylo mi to vysvětleno mírně nasraně s tím, že je to přece uvedeno na webu – no ano, já postupovala shora dolů podle toho, jak daleko jsem zvládla zatím výběrovým řízením projít, tyhle detaily o studentech vyjíždějících přes jiné katedry ale byly psány až dole ve FAQ. Chybka se vloudí). A tak jsem smolila uctivý e-mail do Bangoru na jejich hlavního koordinátora, kde jsem mu objasňovala svou situaci. Odpověď mi dorazila asi po dvou týdnech od někoho úplně jiného s tím, že hlavní koordinátor má dovolenku a že ho musí nejdřív sehnat a zeptat se ho, ale že se pokusí mi odpovědět co nejdřív. Když jsem na tento mail odpověděla, že děkuji za zprávu, přišla mi automatická „out of office“ odpověď. Ve velštině.

Snímek obrazovky 2015-01-02 v 9.40.06

O něco později mi napsala Lowri, že se omlouvá, že to tak trvalo, ale že přijet můžu. Její mail začínal Hi Klára, byl naprosto neformální a podepsala se křestním jménem. Jakožto student zvyklý na české poměry a před každým psaním e-mailu raději googlící, které tituly vlastně adresát má a kterým ho mám správně oslovovat, jsem byla naprosto paf. Lowri mi taky napsala, ať napíšu Kate kvůli předmětům, které chci studovat, protože tam budou pro Erasmáky nějaké restrikce.

Teoretická příprava

A tak poté následujících několik dní čile létaly hezky neformální e-maily mezi mnou a Kate, koordinátorkou z Creative Studies v Bangoru. Nejvíc se mi líbilo, když mi napsala, ať jí pošlu, které předměty by mě zajímaly, a poslala mi odkaz na jejich portál s vypsanými studijními moduly. Když jsem si rozklikla obor Creative Studies, všechny předměty se mi objevily ve velštině, načež mě solidně polilo horko, naštěstí jsem o něco níž nalezla i mutaci v angličtině. Odepsala jsem tedy milé Kate, že těch zajímavých předmětů tam mají hodně, že by mě zajímalo skoro všechno, ale hlavně tyto – a seznam asi sedmi, možná devíti předmětů, s tím, že mi určitě valnou většinu proškrtá, že je studovat nemůžu. Přišla mi moc hezky rozpačitá až vyděšená odpověď, kde mi Kate vysvětlovala, že takhle to nepůjde, že studenti u nich studují za semestr 3, maximálně 4 moduly, a že si jich prostě nemůžu dát devět, protože bych neměla šanci to stíhat. A že se mám ozvat znovu v září, že tehdy už bude vědět, jak budou mít rozvrhy, a tak mi rovnou napíše, které předměty budu moci studovat a které ne.

Tři věci, které mě děsí

Zatím tedy vyčkávám a teoreticky se připravuju. Nejvíc mě děsí tři věci: že se tam jezdí na opačné straně, že tam bude celou dobu chcát, a – že se tam mluví velšsky. Vždycky jsem se domnívala, že velština je jen takový minoritní jazyk, kterým už vlastně nikdo nemluví. Poté, co mi přišel mail, kde bylo sdělení prvně velšsky a teprve pak anglicky, a poté, co jsem zjistila, že Bangor University otevírá obory v angličtině i ve velštině, pochopila jsem, že bych tu jejich příšernou hatmatilku asi neměla podcenit. Ale co jsem zatím stihla letmo nahlédnout do frázovníčku, který jsem si pořídila, tak myslím, že stejně nemám jedinou šanci tenhle jazyk kdy pochopit nebo se jej aspoň částečně naučit :D Zkrátka mám takový dojem, že si tam ještě užiju srandy kopec. A přísahám, že pokud budete tenhle blog sledovat i nadále, máte se nejspíš hodně na co těšit :D

2 Comments

Previous Post: « Další stěhování
Next Post: Hudba s efektem hvězdného prachu »

Reader Interactions

Comments

  1. Puffin says

    26.6.2013 at 08:10

    Juuu, dobrodrůžo, už se těším na zážitky z Walesu!!! ;)

    Odpovědět
  2. Jane says

    26.6.2013 at 14:03

    U nás byl v možnostech jen Cardiff, jedno místo a dávalo se přednost jinému oboru, no fuj. Ale jela jsem později do Birminghamu, trošku jinak, ale byla to pecka, takže si to užiješ určitě naplno!

    Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Primary Sidebar

O mně

Social media manažerka na volné noze, zvědavá houba na informace, technický nadšenec a milovník gadgetů.
Chcete vědět víc?

Sledujte mě

  • Bloglovin
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • Twitter
  • YouTube

Vyhledávání

Archivy

Rubriky

  • 365 (366)
  • Názory (100)
  • Povídky (13)
  • Sociální sítě (6)
  • Zajímavosti (57)
  • Ze života (146)

Štítky

#30do30 #coprávěčtu #cosedotweetunevejde #expediceWales #fotocz #Francie #geek #grammarnazi #hejt #inspirace #kočky #kultura #marketing #muživsženy #móda #nacestách #nowwatching #Praha #produktivita #rekapitulace #skandinávie #skotsko #socky #studyhard #střípky #svatba #vyzkoušenozavás
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • YouTube
Tenhle post je takzvaně #BasedOnATrueStory – před pár týdny se mi totiž stalo přesně tohle. 

Dlouho jsem si vždycky při sledování jedné slečny na sociálních sítích říkala, jaké má štěstí, že je tak krásná a tolik jí to sluší, i když zrovna točí Stories nenamalovaná v 6 ráno v posteli. 

A pak hodila na YouTube nové video o své beauty rutině a já nestačila žasnout, že její přirozená krása není zdaleka tak přirozená 🙈 

Opět se mi potvrdilo, že srovnávat se s lidmi na sociálních sítích je nesmysl, protože prostě nevíte. Neznáte celý jejich život. 

Ta dokonalá máma se vždy uklizenou domácností a hodnými dětmi má určitě taky doma často bordel a řvoucí satáňata.

Ta holka, jejíž 🐐🐐 byste chtěly mít, je třeba má umělé.

Ten namakaný borec, co mu závidíte sickpack, třeba tolik dře jen proto, že mu někdo zlomil srdce a on to prázdno potřebuje nějak zaplnit.

Ta holka, která podle sociálních sítí vypadá, že má úplně všechno vyřešené a naprosto snový život, je třeba psychicky pěkně na dně.

A nebo taky ne. Jak to ale je, to nemůžete vědět.

Všichni na sociálních sítích ukazujeme jen to, co uznáme za vhodné. Pokud nejste zrovna někoho blízcí přátelé, tak vůbec netušíte, jaká je celá pravda.

Tohle je za mě jedno z nejdůležitějších uvědomění pro to, aby vás sociální sítě nesemlely. 🤷🏻‍♀️
.
.
.
#srovnani #porovnavani #socialnisite #jaknasocky #jaknasite #jaknasocialnisite #nenivsechnozlatocosetrpyti #kyberbezpecnost #socialmedia #mentalwellnessdays #psychika #deprese #vyhoreni
Moje nejpoužívanější aplikace v telefonu? 📲

Přiznávám, že se za posledních pár měsíců trochu proměnily 🙈 Mezi jedněmi z nejpoužívanějších je appka Nurture, která slouží pro trackování těhotenství a symptomů. Zalíbila mi proto, že využívá data od své početné uživatelské báze k tomu, aby vypočítala pravděpodobnost některých symptomů v daném týdnu těhotenství, a nebo vás vlastně ujistila, že se nic neděje – když tam zalogujete, že vás třeba něco konkrétního bolí, tak vám napíše například, že to se v tomhle týdnu stává 45 % jejich uživatelek. Což je celkem uklidňující si přečíst 🙈 zvlášť pokud jste v tom poprvé a jste z toho trochu vypleštění jako já 😁
.
.
.
.
.
#tipnaappku #tipnaaplikaci #18tt #tehotenstvi #tehotna #zezivota #pregnant #nurture #glowapp
Dneska něco na odlehčení, když už tady všich Dneska něco na odlehčení, když už tady všichni šplháme po zdi z lockdownu. 😁

Tohle je takový můj „pet peeve“. Vadí mi, když lidi špatně vyslovují LinkedIn, vždycky mi z toho úplně nelibostí vstávají chlupy (podobně jako když event manageři říkají [ívnt] 🙉). 

Máte taky nějaký podobný bizarnosti, ze kterých vám slézají nehty? (A máte někdo český termín pro „pet peeve“?)
.
.
.
#socialmedia #socialmediamanager #socialmediamanagement #networking #linkedin #social #proodlehceni #vtip #joeylearnsfrench #socialmediamarketing
📚 #copravectu: MAKE TIME ⏰

Tahle knížka mě fakt hodně zaujala. Dokonce tak, že jsem ji nejdřív koupila jako e-book, přečetla ji a pak si ji objednala ještě v papíru. Je to totiž jedna z těch knížek, ke kterým se prostě chcete vracet a listovat jimi 📖

Autoři Make Time pracovali na produktech od Googlu (Gmail, YouTube apod.) a pak napsali tuhle knihu, jak na produktivitu, soustředění a time management. 🧠

Jejich přístup je ale jiný v tom, že vám nenutí celý svůj postup. Naopak, je to tak trochu „sestav si vlastní systém na míru“. Jejich framework se totiž skládá z postupu HIGHLIGHT ➡️ LASER ➡️ REFLECT, tedy 3 částí produktivity, ke kterým patří ještě 4. sekce ENERGIZE, tedy jak nejlíp pracovat s energií, udržovat svoje tělo a odpočívat, abychom byli co nejproduktivnější.

Každá ze sekcí pak obsahuje různé metody a akční kroky, které můžete otestovat. Jake a JZ vlastně každý den považují za nový sprint, kdy můžete otestovat nové metody a vybrat si z jejich knihy jako z meníčka – „Hmmm, dneska mám chuť třeba na tohle, pojďme to zkusit!“ 💡

Ústředním motivem Make Time je stanovit si každý den svůj Highlight. Highlight není nejdůležitější úkol dne, ale je to vlastně určitá priorita, která vůbec nemusí být pracovní. Mně například nikdy nefungoval přístup zvolit si 3 nejdůležitější úkoly dne. Obvykle mám buď více úkolů se stejnou prioritou, nebo jen hlavní dva kameny, ale zřídkakdy jsem se vešla do těch mnoha lidmi opěvovaných 3 hlavních úkolů. Highlight mi oproti tomu vyhovuje – můžu třeba ráno říct, že dnes je hezky a můj dnešní Highlight bude, že chci jít po práci na dlouhou procházku. Podle toho si pak vyberu z ostatních metod v knize ty akční kroky, abych opravdu všechnu práci stihla zaklapnout dříve a mohla vyrazit ven. A nebo je mým highlightem odevzdat hodně důležitý dokument pro klienta, a tak se na to vrhnu hned od rána a vyberu si ty metody, které mi pomohou se dobře soustředit. 

✏️ Make Time počítá s tím, že každý den je jiný a každý den se vám v produktivním arzenálu může hodit něco jiného, takže vás s tím naučí hezky pracovat. Není to nějaký jednou daný systém, který musíte den za dnem stále dodržovat děj se co děj 🤷🏻‍♀️ Doporučuju! 👍🏻
Shopteťáci, zbystřete! 👀 Máte-li e-shop na Shopteťáci, zbystřete! 👀

Máte-li e-shop na @shoptet.cz, neměla by vaší pozornosti ujít Shoptet Univerzita 👩🏻‍🎓 – špičky v marketingu zde sdružily svoje know-how a připravily články a návody, jak pořádně podpořit váš e-shop, a pro Shopteťáky je Univerzita úplně zdarma! 

Já připojila několik článků o sociálních sítích a jejich strategickém využití 🧠

Shoptet Univerzitu najdete na ➡️ shoptet.cz/shoptet-univerzita/ ⬅️

#jaknasocky #shoptet #eshopari #univerzita #obsahzdarma #shoptetuniverzita #skolim #skoleni #marketing #marketingnasocialnichsitich #vzdelavani #kdeseochytrit #socialnisite #jaknasite #holkyzmarketingu #holkypodnikatelky
Nový Více než kurz je online 🥳🎉 Na www.v Nový Více než kurz je online 🥳🎉

Na www.vicenezkurzy.cz ode dneška najdete kurz 👩🏻‍🎓 Facebook reklama II – Nastavování kampaně, díky kterému se naučíte nastavovat efektivní Facebook kampaně.

Kurz má kolem 60 lekcí 👩🏻‍🏫, které trvají 4,5 hodiny ⏳ a dozvíte se tam všechno o tom, jak pracovat s cílením, jaké účely kampaní Facebook nabízí a k čemu se hodí, podíváme se na zoubek i Facebook Pixelu, vlastním publikům, podobným publikům...

Online kurzy koncipuju tak, aby šly mnohem více do hloubky než moje obvyklá školení – na běžném školení během 4 hodin prosvištíme jak tvorbu kreativy, tak i nastavení celé kampaně a sady reklam, kdežto v online kurzech mám 2 hodiny věnované čistě jen tvorbě reklamy a kampaňovým formátům a teď i další 4,5 hodiny věnované detailnímu nastavování kampaně. A navíc vám videa zůstanou, takže se k nim můžete kdykoliv vrátit 👀

Doufám, že se vám bude kurz líbit! ⭐️

#onlinekurz #jaknasocky #vicenezkurz #vicenezagentura #skoleni #skolim #facebookkampane #reklama #placenareklama #reklamanafacebooku #jaknasite #holkyzmarketingu #podnikani #podnikam #podnikatelka #jsempodnikatelka #jsemskolitelka
Dneska jsme si na @clubhousecesko povídaly s @an_ Dneska jsme si na @clubhousecesko povídaly s @an_martinek a @pavlina_speaks pod hlavičkou @holkyzmarketingu o tom, jak začít mluvit před lidmi. Přidávám pár poznámek, rad a tipů, co tam padly:

🧠 JAK NA TRÉMU?
➡️ dobře se připravte
➡️ natrénujte si přednášku nanečisto před dobrovolníkem, kamarádem apod.
➡️ seznamte se s prostorem, kde budete přednášet, a nebo s nástrojem, přes který budete vysílat
➡️ zjistěte si, ke komu budete mluvit
➡️ nebojte se říct si o pomoc, ať už kouče či mentora.

👩🏻‍🏫 JAK SI PŘEDNÁŠKU PŘIPRAVIT?
🔸připravte si prezentaci a využijte poznámky pro mluvčího
🔸 na začátek řekněte osnovu a kdy budou přestávky
🔸 zapojte interakce s publikem
🔸 vyzývejte k dotazům a připravte si slide s FAQs či „Na co bych se zeptal/a já“ pro případ, že by se lidem nechtělo ptát
🔸 otestujte si techniku a vybavte se redukcemi, kabely a náhradními bateriemi.

💻 JAK ZVLÁDNOUT ONLINE?
▫️ Na začátek se věnujte seznámení účastníků s nástrojem, přes který vysíláte
▫️ seznamte je také s plánem B v případě technických potíží
▫️ ideálně mějte k ruce moderátora, který bude řešit případný tech support
▫️ využijte nástroje k interakci – @slidoapp, možnosti hlasování, zvedání ruky apod.
▫️ v onlinu by každých 7 minut měla proběhnout interakce, jinak lidé neudrží pozornost! ❗️

❌ CO URČITĚ NEDĚLAT 
❎ neshazujte sebe ani přednášku („chystal/a jsem to včera v noci“, „vlastně nevím, proč mě sem pozvali“, „nebudu vás dlouho nudit“
❎ neberte si podpatky jen abyste byly fancy, vemte si něco, v čem vám bude pohodlně
❎ mějte připravenou techniku a vodu, ať nejste na suchu.

🎙 JAK ZAČÍT?
✔️ @holkyzmarketingu dávají možnost přednášet a školit nováčkům, ozvěte se kdyžtak Anet na aneta@holkyzmarketingu.cz
✔️ HzM mají také tabulku s děvčaty, které chtějí vystupovat před lidmi na konferencích apod.
✔️ najděte si mentora/sponzora, který vás bude koučovat a třeba vám nějakou zajímavou možnost dohodí.

#holkyzmarketingu #skoleni #jsemlektor #jsemlektorka #holkypodnikatelky #clubhouse #clubhousecesko #prednaska #prednasime #prednasim #prednasejtejakonatedu
Zobrazit víc... Sledujte můj Instagram

Copyright © 2021 · KlaPi & Více než agentura