• Domů
  • O mně
  • Jak na socky
  • Správa sociálních sítí
  • Kontakt
  • Nav Social Menu

    • Facebook
    • Instagram
    • LinkedIn
    • Twitter
    • YouTube
  • DOMŮ
  • O MNĚ
  • Rubriky
  • JAK NA SOCKY
  • SPOLUPRÁCE
  • KONTAKT

KlaPi.cz

Ego, Alter Ego a příliš velké ego

Ze života

24 Úno

Já a kurzy francouzštiny v Institutu na sebe máme prostě smůlu. Minulý semestr jsem chtěla chodit na kurz B1.3, do kterého jsem měla patřit, ovšem vzhledem k tomu, že SNM je obor počítající s pracujícími studenty, máme školu vždycky narvanou do pondělí a úterý – a kurzy v Institutu jsou vždy buď po+st, nebo út+čt, dřívější kurz od půl páté, pozdější od půl sedmé. A zápisy v Institutu jsou taky často dřív, než student Univerzity Karlovy vůbec tuší, jaký bude mít rozvrh. Nakonec jsem si tedy minulý semestr vybrala pozdější pondělní a středeční kurz francouzštiny, načež jsem se na zápisu v Institutu dozvěděla, že mám smůlu, jsem v tom kurzu sama a tím pádem ho neotevřou. Nechtělo se mi ale s francouzštinou už zase přestat – stačilo, že jsem ji dost zanedbala po maturitě a kvůli tomu spadla o několik úrovní níž – a tak jsem se aspoň zapsala na přípravný kurz na DELF B1, s tím, že ho dělat nebudu, jen tam budu chodit, abych si udržovala francouzštinu. Sice mě trochu rozladilo, že je ten kurz ve středu od osmi ráno, což je čas, kdy obvykle nefunguju, ale co bych holt pro fráninu neudělala. Nakonec jsem si řekla, že když už se pachtím s kurzem a dělám všelijaká cvičení, která v testu pak jsou, a vstávám každou středu v půl sedmé ráno, zkusím tedy ten diplom taky získat, ať je nějaká sranda.

Přibližně v půlce ledna mi pak přišlo mailem oznámení, ať se nezapomenu zapsat do jarních kurzů v Institutu, a já začala mírně panikařit, protože jsem samozřejmě ještě netušila, jaký budu mít v novém semestru rozvrh. A tak jsem začala hledat v SISu, načež jsem svým dotazem vyděsila našeho chudáka tajemníka, který právě rozvrhy připravoval a myslel si, že ještě nejsou pro studenty viditelné. Zjišťovala jsem totiž, jestli si můžu nechat jeden z povinných předmětů až na příští rok a chodit místo něj letos na francouzštinu. Bylo mi to povoleno, takže jsem se zaradovala, kurz francouzštiny jsem měla vybraný (opět pondělní pozdější) a po návratu z Berlína jsem klusala do Institutu nechat se zapsat.

Slečna u zápisu: „A na jakou úroveň se chcete zapsat?“
Já: „Na B2.1.“
Slečna: „A předtím jste chodila na kterou úroveň?“
Já: „Teď jsem chodila na přípravný kurz na DELF B1.“
„Aha, a získala jste ho?“
„Ehm, píše se až za týden, ne, nezískala.“
„Ahá, ale tak to já vás budu muset poslat ke komisi na přezkoušení, jestli vás tam můžu napsat…“
Poněkud jsem vyvalila oči, protože jsem do Institutu běžela před schůzí v práci a očekávala jsem, že prostě přijdu, zapíšu se, zaplatím a poletím do práce. Svou situaci jsem vysvětlila slečně, načež ona trvala na svém, že mě do kurzu bez přezkoušení nemůže zapsat, že bych v B2.1 nemusela stíhat. Teprve když jsem ji úpěnlivě, málem na kolenou prosila, aby mě tam zapsat nechala i bez přezkoušení, že se ten jazyk fakt chci učit, že jsem z něj i maturovala a tudíž jsem nejspíš látku, která se bude probírat, už kdysi uměla a jen ji potřebuju připomenout, a že pokud opravdu nebudu stíhat, doučím se to sama doma, uvolila se, že mě tam tedy zapíše. A přisunula mi pod nos seznam kurzů, kde ten, který jsem si vybrala, byl přeškrtnutý.
„Ten pondělní pozdější kurz je už zase zrušený?!“ vyjekla jsem našňupnutě, na což slečna odpověděla:
„Ale né, ten už je dávno plný.“
No ano, zápisy do kurzů běžely už ve čtvrtek a pátek, kdy jsem byla v Berlíně, takže se kurz naplnil. Chvíli jsem uvažovala, jestli se na to tedy vykašlat, nakonec jsem ale usoudila, že když už jsem slečnu ukecala, aby mě do kurzu zapsala, a vyplnila jsem přihlášku, holt si dám kurz páteční. Původně jsem do něj hodně nechtěla jít, protože na rozdíl od ostatních kurzů, které jsou 2 x 1,5 hodiny týdně, páteční kurz je 1 x 3 hodiny týdně, což mi připadá na pátek ráno jako docela zabijácká dávka.

Výsledkem tedy je, že jsem tajemníka obtěžovala zbytečně, ve škole mám zapsané všechny povinné předměty a ještě ke všemu jsem si zapsala i filďáckou francouzštinu, která mi pěkně sedla do rozvrhu, takže mám vlastně v úterý 1,5 hodiny a v pátek 3 hodiny francouzštiny, načež jsem se tenhle týden, tedy první týden, kdy jsem tenhle rozvrh uvedla do praxe, přistihla, že už sem tam i uvažuju francouzsky a říkám si, že by ten Erasmus ve Francii nemusel být zas tak blbý nápad.

PostelKdyž už ale hovořím o pátku, musím říct, že tenhle pátek byl takový… mírně řečeno zvláštní. Vzhledem k tomu, že v noci vypadalo rozložení sil v naší posteli přibližně tak jako na náčrtku vedle, tedy mou část lože zpola zabírala kočka (a zabírala také samozřejmě mou deku) a já se pokoušela ji obtékat a přitom jsem na dvou stranách padala z postele, a posléze, když jsem se jí aspoň pokusila sebrat deku, se milá kočka odebrala skákat na kliku a dožadovat se vypuštění na balkon a za pár minut opět vpuštění dovnitř do tepla, nebyla jsem v sedm ráno úplně v ideální kondici. Pohrávala jsem si s myšlenkou na francouzštinu nejít, ale nakonec jsem se přemluvila a vyrazila, dokonce o půl hodiny dříve, abych se ještě zastavila v Luxoru pro učebnici, Alter Ego 4, kterou budeme na kurzu potřebovat. O to naštvanější jsem byla, když jsem do knihkupectví dorazila a našla tam v polici asi tři výtisky Alter Ego 1, čtyři výtisky Alter Ego 2, dva výtisky Alter Ego 3 a tři výtisky Alter Ego 5. Alter Ego 4 ani jednou. Doploužila jsem se tedy do Institutu, kde jsem byla asi jako třetí. Posadila jsem se, pila kafe a pozorovala, jak se trousí moji spolužáci, všichni se vesele zdraví a povídají si, protože se už dávno znají… a všichni si sedají co nejdál ode mě. Při příchodu lektora to v učebně, kde jsou židle uspořádané do U, vypadalo tak, že na dvou stranách onoho U byla hlava na hlavě, pak tři místa volná, já, a další dvě volná místa. Lektor je sice hrozně ošklivý Francouz, ale jeho výuka připomíná skeče Gada Elmaleha (jen v pomalejší francouzštině :D), neustále hází nějaké fóry a dělá grimasy, takže nakonec hodina nebyla takovou katastrofou, jaké jsem se obávala. Překvapilo mě, že většinu osazenstva tvoří ženy 30+, které mají mezinárodní manžely. Jedna z těchto žen se pak o přestávce zvedla z místa a šla se bavit s dámou, která seděla blíž ke mně.
„Co že ses k nám vrátila? Tys minulý semestr chodila na konverzaci, ne?“
„Ale jo, chodila, ale zjistila jsem, že mi ty časy pořád nejdou, nedokážu odlišit passé composé a imparfait, tak jsem se vrátila zpátky do obecné francouzštiny, abych si to připomněla.“
„Aha, tak to jo… ale pokračuje nás hodně…,“ ztišila trochu hlas, „Hlavně mě ale překvapilo, že nám sem dali i cizí lidi, já doufala, že to budeme jenom my…“ a hodila po mně pohrdavý pohled.
Tak nevím, jestli si dámy, když mají za manžela cizince, myslí, že jsou nějak privilegované a budou jim v Institutu otvírat vlastní kurzy, nebo co to má ksakru být :D Každopádně už se moc těším na práci ve dvojicích, to bude teprve sranda :D

Po kurzu jsem ještě seběhla dolů do knihkupectví v Institutu, abych si konečně koupila onu učebnici, ale i tam v regálu čtvrtý díl chyběl. Prodavačka stála opodál a krafala s nějakou další slečnou, a na můj dotaz, zda ještě Alter Ego 4 mají, mi odpověděla „Ja sa vám pozriem,“ načež se dál bavila s onou slečnou. Já ale dost spěchala, měla jsem ještě sraz s kamarádkou (a lektor skončil o pět minut později, klasika a typická situace z mého života – kdybych Martině řekla, že se sejdeme až v celou, určitě by nás pustil už o čtvrt hodiny dřív a já pak mrzla na ulici nebo se bezcílně potulovala obchody v okolí, zato když řeknu, že se sejdeme ve 12:45, protože tehdy mi končí kurz, je jisté, že lektor o pět až deset minut přetáhne. A já nesnáším, když chodím pozdě), takže jsem odešla bez učebnice. Odpoledne jsem ještě oběhla NeoPalladium a bux.cz, ale nikde učebnici neměli. Tak kdyby se vám náhodou někomu válelo zbytečné Alter Ego 4 doma, dejte vědět :D

2 Comments

Previous Post: « Rok s iPhonem
Next Post: Jeden den – David Nicholls »

Reader Interactions

Comments

  1. Puffin says

    24.2.2013 at 21:10

    Ty máš neskutečně zajímavej život, to ti povím… :D

    Odpovědět
    • KlaPi says

      25.2.2013 at 11:52

      To myslíš vážně, nebo ironicky? :D

      Odpovědět

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Primary Sidebar

O mně

Social media manažerka na volné noze, zvědavá houba na informace, technický nadšenec a milovník gadgetů.
Chcete vědět víc?

Sledujte mě

  • Bloglovin
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • Twitter
  • YouTube

Vyhledávání

Archivy

Rubriky

  • 365 (366)
  • Názory (100)
  • Povídky (13)
  • Sociální sítě (6)
  • Zajímavosti (57)
  • Ze života (146)

Štítky

#30do30 #coprávěčtu #cosedotweetunevejde #expediceWales #fotocz #Francie #geek #grammarnazi #hejt #inspirace #kočky #kultura #marketing #muživsženy #móda #nacestách #nowwatching #Praha #produktivita #rekapitulace #skandinávie #skotsko #socky #studyhard #střípky #svatba #vyzkoušenozavás
  • Facebook
  • Instagram
  • LinkedIn
  • YouTube
🖱 Ergonomická myš = gamechanger 💯 Na zač 🖱 Ergonomická myš = gamechanger 💯

Na začátku roku, když jsme nahrazovali můj iMac novým M1 Macbookem Pro, jsem si zároveň poručila novou myš. Vybrala jsem si tuhle Logitech MX Master 3, která je ergonomicky tvarovaná a má spoustu tlačítek, která si můžete nastavit podle potřeby (i na Macu!) – a po asi čtvrtroce používání ji mohu maximálně doporučit! 

👉🏻 Méně mě bolí zápěstí. Nikdy jsem s ním naštěstí neměla velké potíže, karpály se mi vyhnuly, ale po celém dni „myšování“ jsem občas přece jen cítila, že to není ono. Myš jsem doplnila ještě tímhle polštářkem z paměťové pěny a je to tedy fakt rozdíl! Když jsem teď musela chvíli pracovat se starou Magic Mouse od Applu, nechápala jsem, jak jsem s ní mohla tolik let vydržet.

⚙️ K myši má Logitech i appku (ano, i na Apple), kde si můžete nastavit gesta a také si jednotlivě nastavit chování v různých aplikacích. Myška má dvě scrollovací kolečka, takže třeba při stříhání videa je naprostá slast moci si bočním tlačítkem posouvat timeline a fakt mi to usnadňuje práci ❤️

🖱 Moje argumenty pro Apple myš byly, že umí applí gesta a že bude spolehlivá, obávala jsem se neustálého odpojování, padání ovladačů a podobně, což se mnohdy u jiného než Apple příslušenství děje (o tom, že mám dvoje Bluetooth sluchátka a ani jedna mi zatím k M1 Macbooku Pro nejdou připojit, vám budu vyprávět zas jindy 😄). Musím ale říct, že obavy byly liché, zatím jsem neměla žádný problém, jediná drobnost je, že zatímco Apple myš si uměla postěžovat, že jí dochází baterky, a vyhodila mi notifikaci na displeji, tahle to nedělá, takže mi občas dojde šťáva uprostřed práce. Naštěstí ale stačí myš připojit kabelem a můžu pracovat, zatímco se nabíjí, takže to není takový problém (naštěstí jsem měla Apple Magic Mouse na tužkovky a ne takovou tu, co musíte pro nabití položit na zádíčka 🤣)

Zkrátka a dobře, tahle myš se mi osvědčila a předčila moje očekávání. A kdyby vás fakt zaujala, a nebo jste po ní už dříve pokukovali, tak na Alze na ni teď mají slevu během Dnů Marianne 😁 a ne, tohle není spolupráce ani placená reklama, jen mi tahle myška fakt zlepšila komfort při práci.
Tenhle post je takzvaně #BasedOnATrueStory – před pár týdny se mi totiž stalo přesně tohle. 

Dlouho jsem si vždycky při sledování jedné slečny na sociálních sítích říkala, jaké má štěstí, že je tak krásná a tolik jí to sluší, i když zrovna točí Stories nenamalovaná v 6 ráno v posteli. 

A pak hodila na YouTube nové video o své beauty rutině a já nestačila žasnout, že její přirozená krása není zdaleka tak přirozená 🙈 

Opět se mi potvrdilo, že srovnávat se s lidmi na sociálních sítích je nesmysl, protože prostě nevíte. Neznáte celý jejich život. 

Ta dokonalá máma se vždy uklizenou domácností a hodnými dětmi má určitě taky doma často bordel a řvoucí satáňata.

Ta holka, jejíž 🐐🐐 byste chtěly mít, je třeba má umělé.

Ten namakaný borec, co mu závidíte sickpack, třeba tolik dře jen proto, že mu někdo zlomil srdce a on to prázdno potřebuje nějak zaplnit.

Ta holka, která podle sociálních sítí vypadá, že má úplně všechno vyřešené a naprosto snový život, je třeba psychicky pěkně na dně.

A nebo taky ne. Jak to ale je, to nemůžete vědět.

Všichni na sociálních sítích ukazujeme jen to, co uznáme za vhodné. Pokud nejste zrovna někoho blízcí přátelé, tak vůbec netušíte, jaká je celá pravda.

Tohle je za mě jedno z nejdůležitějších uvědomění pro to, aby vás sociální sítě nesemlely. 🤷🏻‍♀️
.
.
.
#srovnani #porovnavani #socialnisite #jaknasocky #jaknasite #jaknasocialnisite #nenivsechnozlatocosetrpyti #kyberbezpecnost #socialmedia #mentalwellnessdays #psychika #deprese #vyhoreni
Moje nejpoužívanější aplikace v telefonu? 📲

Přiznávám, že se za posledních pár měsíců trochu proměnily 🙈 Mezi jedněmi z nejpoužívanějších je appka Nurture, která slouží pro trackování těhotenství a symptomů. Zalíbila mi proto, že využívá data od své početné uživatelské báze k tomu, aby vypočítala pravděpodobnost některých symptomů v daném týdnu těhotenství, a nebo vás vlastně ujistila, že se nic neděje – když tam zalogujete, že vás třeba něco konkrétního bolí, tak vám napíše například, že to se v tomhle týdnu stává 45 % jejich uživatelek. Což je celkem uklidňující si přečíst 🙈 zvlášť pokud jste v tom poprvé a jste z toho trochu vypleštění jako já 😁
.
.
.
.
.
#tipnaappku #tipnaaplikaci #18tt #tehotenstvi #tehotna #zezivota #pregnant #nurture #glowapp
Dneska něco na odlehčení, když už tady všich Dneska něco na odlehčení, když už tady všichni šplháme po zdi z lockdownu. 😁

Tohle je takový můj „pet peeve“. Vadí mi, když lidi špatně vyslovují LinkedIn, vždycky mi z toho úplně nelibostí vstávají chlupy (podobně jako když event manageři říkají [ívnt] 🙉). 

Máte taky nějaký podobný bizarnosti, ze kterých vám slézají nehty? (A máte někdo český termín pro „pet peeve“?)
.
.
.
#socialmedia #socialmediamanager #socialmediamanagement #networking #linkedin #social #proodlehceni #vtip #joeylearnsfrench #socialmediamarketing
📚 #copravectu: MAKE TIME ⏰

Tahle knížka mě fakt hodně zaujala. Dokonce tak, že jsem ji nejdřív koupila jako e-book, přečetla ji a pak si ji objednala ještě v papíru. Je to totiž jedna z těch knížek, ke kterým se prostě chcete vracet a listovat jimi 📖

Autoři Make Time pracovali na produktech od Googlu (Gmail, YouTube apod.) a pak napsali tuhle knihu, jak na produktivitu, soustředění a time management. 🧠

Jejich přístup je ale jiný v tom, že vám nenutí celý svůj postup. Naopak, je to tak trochu „sestav si vlastní systém na míru“. Jejich framework se totiž skládá z postupu HIGHLIGHT ➡️ LASER ➡️ REFLECT, tedy 3 částí produktivity, ke kterým patří ještě 4. sekce ENERGIZE, tedy jak nejlíp pracovat s energií, udržovat svoje tělo a odpočívat, abychom byli co nejproduktivnější.

Každá ze sekcí pak obsahuje různé metody a akční kroky, které můžete otestovat. Jake a JZ vlastně každý den považují za nový sprint, kdy můžete otestovat nové metody a vybrat si z jejich knihy jako z meníčka – „Hmmm, dneska mám chuť třeba na tohle, pojďme to zkusit!“ 💡

Ústředním motivem Make Time je stanovit si každý den svůj Highlight. Highlight není nejdůležitější úkol dne, ale je to vlastně určitá priorita, která vůbec nemusí být pracovní. Mně například nikdy nefungoval přístup zvolit si 3 nejdůležitější úkoly dne. Obvykle mám buď více úkolů se stejnou prioritou, nebo jen hlavní dva kameny, ale zřídkakdy jsem se vešla do těch mnoha lidmi opěvovaných 3 hlavních úkolů. Highlight mi oproti tomu vyhovuje – můžu třeba ráno říct, že dnes je hezky a můj dnešní Highlight bude, že chci jít po práci na dlouhou procházku. Podle toho si pak vyberu z ostatních metod v knize ty akční kroky, abych opravdu všechnu práci stihla zaklapnout dříve a mohla vyrazit ven. A nebo je mým highlightem odevzdat hodně důležitý dokument pro klienta, a tak se na to vrhnu hned od rána a vyberu si ty metody, které mi pomohou se dobře soustředit. 

✏️ Make Time počítá s tím, že každý den je jiný a každý den se vám v produktivním arzenálu může hodit něco jiného, takže vás s tím naučí hezky pracovat. Není to nějaký jednou daný systém, který musíte den za dnem stále dodržovat děj se co děj 🤷🏻‍♀️ Doporučuju! 👍🏻
Shopteťáci, zbystřete! 👀 Máte-li e-shop na Shopteťáci, zbystřete! 👀

Máte-li e-shop na @shoptet.cz, neměla by vaší pozornosti ujít Shoptet Univerzita 👩🏻‍🎓 – špičky v marketingu zde sdružily svoje know-how a připravily články a návody, jak pořádně podpořit váš e-shop, a pro Shopteťáky je Univerzita úplně zdarma! 

Já připojila několik článků o sociálních sítích a jejich strategickém využití 🧠

Shoptet Univerzitu najdete na ➡️ shoptet.cz/shoptet-univerzita/ ⬅️

#jaknasocky #shoptet #eshopari #univerzita #obsahzdarma #shoptetuniverzita #skolim #skoleni #marketing #marketingnasocialnichsitich #vzdelavani #kdeseochytrit #socialnisite #jaknasite #holkyzmarketingu #holkypodnikatelky
Nový Více než kurz je online 🥳🎉 Na www.v Nový Více než kurz je online 🥳🎉

Na www.vicenezkurzy.cz ode dneška najdete kurz 👩🏻‍🎓 Facebook reklama II – Nastavování kampaně, díky kterému se naučíte nastavovat efektivní Facebook kampaně.

Kurz má kolem 60 lekcí 👩🏻‍🏫, které trvají 4,5 hodiny ⏳ a dozvíte se tam všechno o tom, jak pracovat s cílením, jaké účely kampaní Facebook nabízí a k čemu se hodí, podíváme se na zoubek i Facebook Pixelu, vlastním publikům, podobným publikům...

Online kurzy koncipuju tak, aby šly mnohem více do hloubky než moje obvyklá školení – na běžném školení během 4 hodin prosvištíme jak tvorbu kreativy, tak i nastavení celé kampaně a sady reklam, kdežto v online kurzech mám 2 hodiny věnované čistě jen tvorbě reklamy a kampaňovým formátům a teď i další 4,5 hodiny věnované detailnímu nastavování kampaně. A navíc vám videa zůstanou, takže se k nim můžete kdykoliv vrátit 👀

Doufám, že se vám bude kurz líbit! ⭐️

#onlinekurz #jaknasocky #vicenezkurz #vicenezagentura #skoleni #skolim #facebookkampane #reklama #placenareklama #reklamanafacebooku #jaknasite #holkyzmarketingu #podnikani #podnikam #podnikatelka #jsempodnikatelka #jsemskolitelka
Zobrazit víc... Sledujte můj Instagram

Copyright © 2021 · KlaPi & Více než agentura