Jen se podívejte ven, copak si tohle nádherné téměř letní počasí doslova neříká o to, aby si žena vzala sukni? A tak jsem podlehla a díky tomu zjistila, že žena v sukni to má na světě jednodušší!
Tak zaprvé – chlapi řidiči mě pouštěli na přechodu. V kalhotách bych tam vystála důlek, znám to velmi dobře.
Zadruhé – řidič autobusu mi nezabouchl dveře před nosem, jak bývá jeho dobrým zvykem, ale počkal a blaženě se na mě usmíval, když jsem mu udýchaně poděkovala.
Zatřetí – chlap mi podržel dveře na poště, a to mi tedy vážně málem spadla čelist, protože to se mi nikdy, opakuju NIKDY nestalo!
A začtvrté, i když to nevím, jestli bylo způsobeno přímo sukní, nebo pouze tupostí dotyčného, mě dnes balil v autobuse jakýsi typoš. Na sobě syntetické tepláky čím víc proužků, tím víc adidas, tričko pořádně obtažené kolem jeho bicepsů a všeho ostatního, vyholená hlava a typicky drsňácké držení těla, prostě velkej macho vazbič. Rozvaloval se proti mně na dvojsedačce a už když jsem se posadila, vrhl na mě významný pohled, který jsem pro jistotu ignorovala. Když se jeho koleno přisunulo blíž k mému a následoval další rádobysexy pohled jeho tupých hnědých očí, otočila jsem se na sedačce bokem, aby mi vazbič na kolena nedosáhl (brrr!) a koukala jinam. Cítila jsem ale, jak mě hypnotizuje, a tak jsem na něj opět letmo koukla. Na tváři se mu usídlil velice samolibý výraz a pak to přišlo – začal škubat prsními svaly. Jo, čtete dobře, prostě začal na střídačku škubat levým a pravým prsem. Málem jsem vyprskla smíchy a rychle se dívala jinam, ale periferně jsem i tak viděla, že to vazbič dělá pořád – na střídačku nebo synchronně, uměl dokonce obojí! Za chvíli už jsem byla tak hotová, že jsem si z tašky musela vytáhnout Reflex a schovat se do něj, abych se nezačala chlámat nahlas – vazba vazbič vypadal, že kdybych tímto způsobem ranila jeho ego, asi by mi trochu upravil obličej. Když ale zjistil, že na mě jeho úžasný trik nezabírá a že si, ehm, čtu, radši vystoupil… škoda, měla jsem si ho natočit.
A to vše, co se mi dneska přihodilo, mě donutilo myslet si, že dáma v sukni má jisté výhody – a teď nemyslím svalnaté vazbiče škubající prsy, jasné? – a také mě to možná donutí… nosit častěji sukně!
Tak zaprvé – chlapi řidiči mě pouštěli na přechodu. V kalhotách bych tam vystála důlek, znám to velmi dobře.
Zadruhé – řidič autobusu mi nezabouchl dveře před nosem, jak bývá jeho dobrým zvykem, ale počkal a blaženě se na mě usmíval, když jsem mu udýchaně poděkovala.
Zatřetí – chlap mi podržel dveře na poště, a to mi tedy vážně málem spadla čelist, protože to se mi nikdy, opakuju NIKDY nestalo!
A začtvrté, i když to nevím, jestli bylo způsobeno přímo sukní, nebo pouze tupostí dotyčného, mě dnes balil v autobuse jakýsi typoš. Na sobě syntetické tepláky čím víc proužků, tím víc adidas, tričko pořádně obtažené kolem jeho bicepsů a všeho ostatního, vyholená hlava a typicky drsňácké držení těla, prostě velkej macho vazbič. Rozvaloval se proti mně na dvojsedačce a už když jsem se posadila, vrhl na mě významný pohled, který jsem pro jistotu ignorovala. Když se jeho koleno přisunulo blíž k mému a následoval další rádobysexy pohled jeho tupých hnědých očí, otočila jsem se na sedačce bokem, aby mi vazbič na kolena nedosáhl (brrr!) a koukala jinam. Cítila jsem ale, jak mě hypnotizuje, a tak jsem na něj opět letmo koukla. Na tváři se mu usídlil velice samolibý výraz a pak to přišlo – začal škubat prsními svaly. Jo, čtete dobře, prostě začal na střídačku škubat levým a pravým prsem. Málem jsem vyprskla smíchy a rychle se dívala jinam, ale periferně jsem i tak viděla, že to vazbič dělá pořád – na střídačku nebo synchronně, uměl dokonce obojí! Za chvíli už jsem byla tak hotová, že jsem si z tašky musela vytáhnout Reflex a schovat se do něj, abych se nezačala chlámat nahlas – vazba vazbič vypadal, že kdybych tímto způsobem ranila jeho ego, asi by mi trochu upravil obličej. Když ale zjistil, že na mě jeho úžasný trik nezabírá a že si, ehm, čtu, radši vystoupil… škoda, měla jsem si ho natočit.
A to vše, co se mi dneska přihodilo, mě donutilo myslet si, že dáma v sukni má jisté výhody – a teď nemyslím svalnaté vazbiče škubající prsy, jasné? – a také mě to možná donutí… nosit častěji sukně!
Sakra, to musím vyzkoušet :DDD
Jojo, sukně je skvělá věc :) jediné riziko je právě to, že kromě úžasných mladíků se na tebe nalepí i hňupoidní magoři :D
Ležím smíchy xD
Koukám, o co všechno nepřicházím – ty škubající svaly, to muselo být něco :D