Vyšpulený překlad

O knížce Ďábel nosí Pradu jsem tu psala už před pár dny, tentokrát ji zmíním ještě jednou a trochu rozsáhleji. Nevím, kterou hlavu pomazanou v nakladatelství Baronet, které tuhle e-knihu vydalo, napadlo, že by knížku napsanou ženou pro ženy o práci v módním časopise měli překládat dva chlapi. A že jim bude odpovědného redaktora dělat třetí chlap. V tiráži se dočtete, že knihu v roce 2013 přeložili pánové Strnad a König.

Je všeobecně známo, že muži nerozeznávají barevné spektrum jako ženy, že nemají potuchy o tom, kdo je jaký módní návrhář a vůbec se nevyznají ve všech termínech, kterými my ženy označujeme různé kusy oblečení, které si na sebe navlékáme. Možná že pánové překladatelé jsou metrosexuálové a proto připadali Baronetu jako ideální kandidáti pro překlad, ale stejně mají v tématu jisté mezery. Já nejsem žádný módní guru, takže předpokládám, že jsem nezachytila všechny faktické chyby, které v knize jsou, i tak jsem si ale všimla dost nedostatků. Třeba když autorka popisuje, jaké všechny módní doplňky byly k dostání v redakci časopisu, a popisuje různé typy kabelek. Když se mezi kabelkami, aktovkami a batohy objevily pytle na bowling, předpokládám, že v originále byl asi bowling bag, což není zrovna pytel.

Nejvíc mě ale rozsekal (a to tak, že jsem se dnes nahlas rozchechtala v metru) překlad v pasáži o líčení.

Musím říct, že o odstínu řasenky „vyšpulená černá“ jsem fakt v životě neslyšela. Mám matné tušení, že autorka asi myslela řasenku značky Pout.

A co mě na tom všem nejvíc zaráží? Schválně jsem se dívala, kdy byl tenhle překlad vytvořen. Dle tiráže v roce 2013. Tak by mě tedy vážně zajímalo, jestli pánové König se Strnadem někdy v životě slyšeli o takové chytré věci jménem Google, kde se všechny tyhle věci dají dost snadno dohledat. Takže když nemám dostatečné znalosti o oboru, aspoň si snad dopomůžu moderními technologiemi, a nebo se do toho radši vůbec nepouštím, ne?

Při čtení jsem si opět říkala, že jsem asi vážně neměla jít na žurnalistiku, ale na fildu na obor překládání tlumočení a pokračovat v rodinné tradici. Protože tyhle věci mě fakt dokážou neuvěřitelně vytočit. Ono ne že by Ďábel nosí Pradu byla nějaká extra super skvělá kniha. Popravdě mi na rozdíl od filmu přišla dost o ničem. Ale ještě víc ji mrvit špatným překladem mi přece jen přijde trochu škoda.