Údržba

Volné páteční dopoledne, ideální chvilka udělat něco pro sebe. Třeba oholit si nohy, že jo. A tak jsem se usadila v koupelně, napatlala nohy pěnou na holení a začala s údržbou té levé. Dveře jsem nechala jako obvykle pootevřené, protože naše kočky dokážou ztropit děsné scény, když se zavřeme někam, kam na nás nemůžou. Ištar mi hned přišla asistovat, chvíli seděla na pračce a se zájmem mě pozorovala… a pak seskočila a ladně prošla kolem mě, přičemž mi bokem setřela gel z půlky pravého lýtka. Vyjekla jsem, Ištara se lekla, vyřítila se z koupelny, ohodila půlku předsíně napěněným gelem na holení a vřítila se do postele, kde jsem ji naštěstí ulovila, ještě než se jí podařilo otřít všechnu pěnu do povlečení. Vzala jsem ji do kuchyně, kde jsem z ní, naštvaně kvičící a zmítající se, jak kdybych se ji pokoušela oběsit, ručníkem setřela zbytek pěny, bok jí namočila vodou a umyla. Měla štěstí, že jsem se rozhodla holit žiletkou a ne použít epilační gel :D Když jsem ji pustila (a kočka okamžitě vztekle utekla někam, kde na ni už nedosáhnu), zamířila jsem zpátky do koupelny dodělat svou údržbu, abych zjistila, že z koupelny do ložnice a z ložnice do obýváku vede cestička z kapek krve, prýštících z mého levého lýtka, do něhož jsem se při holení nepozorovaně řízla…