Ještě před pěti lety jsme se vídaly téměř denně.
Teď se vídáme jednou za půl roku.
S jednou z kamarádek, s nimiž jsem měla dnes sraz, jsme se potkaly 3. září 2001 na schodech gymplu. Obě jsme mířily do čtvrtého patra do třídy primy, a hned jsme si tedy sedly společně.
U lidí, které znám 13 let, je hrozně zajímavé pozorovat, jak se vyvíjejí a jak se jim mění (nebo nemění) názory.
Osmiletý gympl je hrozná instituce – vrhne vás do třídy se 30 dalšími nedochůdčaty, na které sotva leze puberta, 8 let vás společně dusí, a pak vás vypustí do světa jako téměř dospělé, samostatné jedince.
Vždycky musím myslet na to, co by z nás asi bylo, kdybychom chodili na jinou školu, do jiné třídy, s jinými lidmi.
Samozřejmě na náš vývoj měli vliv i profesoři, ale hodně velkou roli hraje i třídní kolektiv.
Kým bychom byli, kdybychom se neznali?
Napsat komentář