Před třemi týdny mi zabzíkal telefon a chytře mi připomněl, že mi za dva měsíce končí platnost občanky. I sebrala jsem se tedy, přesně před 14 dny, a vyrazila na úřad. Zmalovala jsem se předtím jako děfka, vědoma si toho, že si mě tam na průkaz sami vyfotí a protože jsem nechtěla na občance vypadat jako recidivistka uprchlá z protidrogové léčebny.
Naštěstí takhle uprostřed léta na úřadě nebyl vůbec nikdo, takže jsem přišla a během pěti minut mohla jít zase domů. A stejně rychle proběhla i výroba průkazu, takže jsem si pro něj dneska zaběhla.
Fotka na průkazu mě mile překvapila. Není to sice žádná hitparáda, ale vypadám na ní jako normální člověk – a vlastně i jako já. Jen rozhodně není poznat, že jsem se snažila ze sebe udělat hezkou ženskou pomocí tuny šminek.
Když jsem si pak doma psala do telefonu „upomínku“, že mi občanka končí 30.7.2024, to datum mě donutilo zamyslet se.
Kde asi budu za deset let, až si ji budu muset znovu nechat vyměnit?
Nebo si ji nechám vyměnit dřív, protože se vdám?
Nebo si ji nechám vyměnit dřív, protože se přestěhuju? To je mnohem uvěřitelnější scénář než ten předchozí :D
Kde budu za deset let pracovat? Budu mít za deset let dítě? S kým se budu kamarádit?
Musím říct, že mi běhá mráz po zádech jen z uvažování nad tím.
Kým vlastně budu, až mi bude pětatřicet?
To je asi ten rozdíl věku 20+ a 30+. Dřív mě to taky docela děsilo, dneska jsem jenom tak docela příjemně zvědavá – i když vím, že stát se pořád může cokoliv, taky vím, že nemá cenu se (moc) děsit předem. No a třeba tu svatbu už mám za sebou :D
Btw, ono se na nové občanky ještě píše bydliště? Myslela jsem, že už to taky zrušili…