Zprávy na Facebooku se za poslední rok staly mým každodenním pracovním nástrojem, takže mě hned tak nepřekvapí, když zapnu Facebook a nahoře na mě svítí číslíčko s počtem nepřečtených zpráv. Tentokrát jsem ale po kliknutí na něj překvapená byla.
Psal mi spolužák z gymplu, s nímž normálně ve styku nejsem.
Ahoj :) Prosím prosím nemáš někde na PC jakékoli fotky z našich studijních let? Případně ze srazů (od maturity až po současnost) Hledám originální fotky.
Dávám to totiž dohromady
Pro zájemce můžu zaslat i přístup na server kde si je můžeš prohlédnout a stáhnout
ale nemám je všechny :(
Má prvotní odpověď zněla Nejsou to pokémoni, nemusíš je mít všechny. Neměla jsem čas to řešit a chtěla jsem ho odpálkovat, ale nenechal se a naléhal dál. I přes moje tvrzení, že nikde nic publikovatelného nemám. Nakonec jsem se tedy uvolila, že až budu mít chvíli, mrknu se na zálohy na externím disku – přece jen mě v průběhu psaní napadlo, že asi mám nějaké fotky z různých jazykových kurzů a pak taky z předávání maturitních vysvědčení.
Spolužák se zaradoval a poslal mi login na server, kde fotky shromažďuje. Fotky byly rozsložkovány podle akcí, tak jsem rovnou klikla na onen jazykový kurz.
A tam trůnila složka s názvem KlaPi a v ní všechny moje fotky.
Mrkla jsem se ještě do složky maturitní vysvědčení, a tam, ejhle, všechny moje fotky!
Zatímco se ve mně vařila krev, píšu spolužákovi, že jak tak koukám, moje fotky už na tom serveru jsou, a to bez mého vědomí, a jak je to sakra možné?
Spolužák pyšně odpoví: Já vím, mám už toho dost z různých zdrojů :) Ale neboj se, třídím to, abych nezpůsobil nějaké fópa :)
V ten okamžik veškerá moje dobrá vůle zcela zmizela.
Nikdo mi neřekne, že nahrává moje fotky na server, nebo se mě nedejbože nezeptá, jestli mi to nevadí, a naopak se tím chlubí, že už je tam nahrál i bez mého svolení? A ještě si hraje na arbitra a ty fotky třídí podle svého uvážení? Holt panu inženýrovi asi autorské právo nic neříká. To ho na VŠE nenaučili.
Usoudila jsem, že je nejvyšší čas udělat drobnou čistku přátel na Facebooku. Vždyť nemám zapotřebí se takhle rozčilovat pokaždé, když na mě na fejsíčku vyskočí zpráva některého z bývalých spolužáků, kteří z ničeho nic po letech najednou něco urgentně potřebují.
Napsat komentář