Na Ukrajině sestřelili malajsijské letadlo a sociální sítě nám tak zase ukazují, jací jsou lidé hyeny.
Jakmile se zpráva o pádu letadla rozšířila, začaly mi tajmlajnu na Twitteru zaplavovat fotky z místa pádu.
Fotky lidských těl s utrhanýma nohama, zohavených tělíček dětí, roztrhaných zkrvavených lidských torz.
Všichni se předháněli, kdo retweetne děsivější zprávu.
A pak se k tomu přidalo video, na němž kdosi listuje cestovními pasy nalezenými na místě a ukazuje na kameru fotky a údaje dětí, kterým doklady patřily.
Panebože. Co se tomu člověku asi honilo hlavou? Že bude mít na YouTube s tímhle videem statisíce zhlédnutí? Nenapadlo ho, jak si asi budou připadat příbuzní těch dětí, když zjistí, že po internetu lítají fotky jejich zemřelých dětí/vnoučat/synovců/… včetně jmen a dalších osobních údajů? Bylo mi z toho na zvracení.
Jo. Občas má ta naše globalizovaná přetechnizovaná doba i svoje nevýhody.
Napsat komentář