TAG: V peřinách

Bez telefonu a bez přítele :D A vlastně bez koček – pokud jsem zrovna doma.

Mimochodem, máte to všechny napsané blbě, dámy, píše se to sanssouci… #grammarnazi

Poslední dobou ani jedno, v zimě rozhodně pyžamo a na léto jsem si oblíbila černou noční košilku z Tchiba (ne, fakt tam neprodávají kafe), která je zároveň hrozně pohodlná a zároveň má nahoře trošku krajku, takže si ani nepřipadám tak antisexy jako ve flanelovém pyžamku a chlupatých fuseklích :)

Ano! Respektive, zatímco v dětství jsem si před spaním četla prakticky vždycky, teď už to zdaleka není pravidlem a nejvíc toho přečtu při cestování po Praze. Docela hodně jsem si ale zvykla na iPadí aplikaci Kindle, kterou využívám, když už drahá polovička spí a já nemůžu zabrat. Protože nemám podsvícený Kindle (ale moc po něm toužím) a nechci svítit, abych I. nebudila, vždycky si beru iPad, nastavím aplikaci na tmavý skin a nejmenší jas a čtu si. A protože se mi to přes WiFi synchronizuje, ráno popadnu Kindle a cestou do práce/školy můžu pokračovat tam, kde jsem v noci na iPadu dočetla <3

Zjistila jsem, že už jsem moc stará na to, abych chodila spát neodlíčená – to pak ráno vypadám jak čerstvě exhumovaná, případně jako panda, díky bohu ne růžová, takže nutností je odlíčit oči, pleť vzít čisticím tonikem a natřít krémem. Na odličování očí si nemůžu vynachválit dvousložkový odličovač s chrpou z Yves Rocher, čisticí tonikum používám už od svých náctiletých let poznamenaných akné to samé od Clean&Clear – před pár měsíci jsem místo něj začala používat tonikum Dermacol, který jsem dostala v Ladyboxu, a pleť se mi po něm tak příšerně zhoršila, že zbytek letěl do koše a doteď ještě léčím některé zbytky osypání.

Párkrát do týdne. Hlavně po srážkách s blbci. Ono to tak příjemně uvolní… :)

Chrápu?

Jo. Myslela jsem, že jenom když jsem nachlazená, ale teď ve Walesu si ze mě I. dělal strašnou srandu poté, co jsem si jedno odpoledne zdřímla a přitom prý „moc pěkně chrupkala“ :D

O víkendech skoro pokaždé :) Už jsem i pořídila takový ten snídaňový stolek do postele. Sice fakt nemám ráda, když jsou v posteli drobky nebo nedejbože fleky od něčeho vylitého nebo ukydnutého, ale s I. jsme si na snídání v posteli tak nějak zvykli, že už to neřeším. Nebo snažím se neřešit.