Na čtvrtek vydal Met Office varování před silnými přívalovými dešti a předpověď hlásala, že bude pršet od rána do večera. Usoudili jsme tedy, že si uděláme klidný odpočinkový “medvědí” den, přece jen jsme z toho lítání v průběhu posledních čtyř dní byli už docela uchození.
Ráno mírně pršelo, tak jsme s exhumací nepospíchali, dopoledne ale pršet přestalo. Čekali jsme, že jde jen o přechodný stav a brzy začnou ty přívalové lijáky, které meteorologové prorokovali, ale ono pořád nic. Protože ale víme, jak spolehlivě funguje pan Murphy, bylo nám jasné, že jakmile někam vyrazíme, okamžitě začnou skutečně padat s*ačky. Ale pak nás, asi ve dvě, přestalo bavit čekat na nepřicházející déšť, oblékli jsme se a vyrazili aspoň do nedalekého Betws-y-Coed s tím, že pokud fakt začne lít, jakmile vyjedeme, můžeme se vrátit.
Kousek jižně od Betws jsou vodopády Conwy Falls. Zaparkovali jsme u Conwy Falls Café a zaplatili jednu libru, aby nás velký starý rezavý turniket pustil k vodopádům. Stezky byly trochu rozbahněné, ale vodopád rozhodně nedostatkem vody netrpěl.
Poté, co jsme udělali pár fotek a vyšplhali se zpátky do kopce k silnici, sedli jsme do auta a projeli skrz Betws k dalším vodopádům, Swallow Falls. Ty stály už libru a půl a jejich vstupní turniket rozhodně nebyl nic pro obézní lidi. Víte, tyhle turnikety u vodopádů vypadají tak, jako východy v pražské ZOO – až na to, že turnikety v pražské ZOO jsou tak velké, že by se do nich vešli tři lidi, zatímco do těchhle velšských má problém se vejít člověk jeden. Ale zvládli jsme se jimi propasírovat, aniž by z nás byly hranolky, a ten výhled za to fakt stál.
Protože déšť stále nikde, váhala jsem, jestli bychom nemohli vyrazit ještě někam. Na památky už ale bylo pozdě, protože ty zavírají v pět (a poslední návštěvníky vpouštějí v půl), a nic dalšího poblíž mě nenapadalo, takže jsme nakonec zamířili z tohohle velmi krátkého výletu domů. Cestou začala drobná přeháňka, ale nakonec až do večera nepršelo.
Napsat komentář